Chodit za dveře nestačí.
Brusel kritizuje Česko, že neřeší Babišův střet zájmů. Žádá zastavení dotací

Po necelém roce dorazil do Česka další klíčový rozbor Evropské komise ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). A na první pohled z něj vyplývá, že ji obhajoba tuzemských úřadů příliš nepřesvědčila. Brusel totiž trvá na tom, že Babiš stále ovládá holding Agrofert a porušuje tak českou i evropskou legislativu. Požaduje zároveň kontrolu dalších dosud neprověřených projektů koncernu. "Česko má v předcházení střetu zájmů závažné nedostatky," píšou auditoři.

"Pan Babiš ovládá společnosti ze skupiny Agrofert," píše Evropská komise hned v úvodu dopisu, kde shrnuje své dosavadní závěry auditního šetření. Kritizuje v nich, že Česko konfliktní situaci příliš neřeší. Premiér podle Bruselu coby veřejný funkcionář tak nadále porušuje český zákon o střetu zájmů. Ten říká, že firma, kterou alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády, nesmí pobírat dotace ani investiční pobídky. Zakazuje také, aby politici na vysokých postech vlastnili média.

Osmistránkový dopis navazující na auditní šetření Evropská komise zaslala ministerstvu pro místní rozvoj coby národnímu koordinačnímu orgánu pro eurodotace 22. října. Dokument opatřila 198 stranami příloh, které podrobně rozebírají odhalená pochybení. Brusel tak reagoval na české stanovisko k závěrečné auditní zprávě odeslané v květnu.

"Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a kvůli údajnému střetu zájmů nebude Česká republika vracet žádné peníze."

Andrej Babiš (premiér a šéf ANO v textové zprávě pro iROZHLAS)

Evropská komise v dokumentu dále uvádí, že veškerá unijní podpora, kterou tuzemské úřady přikleply Agrofertu v posledních třech letech, byla přidělena neoprávněně. "Veškeré dotace udělené skupině Agrofert po 1. září 2017 (...) jsou v rozporu s článkem 4c o střetu zájmů za předpokladu, že žádost o dotaci byla předložena během 1. září 2017 či po něm a dotace byla udělena v době, kdy byl pan Babiš veřejný funkcionář ve smyslu tohoto ustanovení," stojí dále v dopise.

Původně se přitom mělo za to, že stěžejní datum pro platnost paragrafu o střetu zájmů je 7. února 2017. Podle únorového nálezu Ústavního soudu to však platí pouze pro zákaz vlastnit média, v případě omezení týkajících se dotací a investičních pobídek má být rozhodný zářijový termín. Byla to podle všeho i jedna z námitek české strany, které Brusel vyhověl.

"Komise proto dospěla k závěru, že řídící orgány programů spolufinancovaných Evropskou unií v České republice nesmějí od tohoto data vybírat a poskytovat veřejné dotace firmám ze skupiny Agrofert," uvádí dále dokument. Podle dřívějšího prohlášení českých úřadů jsou dotace pro Agrofert aktuálně opatřeny preventivní stopkou.

Brusel tak došel k závěru, že Česko má ohledně Agrofertu "závažné nedostatky" v předcházení střetu zájmů. Přitom by podle něj stačilo, kdyby tuzemské úřady uplatnily stávající legislativu.

A jak z toho ven? To už v prosinci 2018 popsal bývalý eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger. Doporučil, aby Babiš buď vložil Agrofert do takzvaného slepého fondu, který však v Česku není možný, nebo přestal pobírat dotace, či odstoupil z čela vládní rady pro eurofondy. A konečně aby se zdržel jakýchkoli rozhodnutí v souvislosti s dotacemi.

Proti pravidlům

Evropská komise v dopisu připomíná, že se Babiš navzdory střetu zájmů nadále osobně podílí na plnění evropského rozpočtu v Česku. Během auditovaného období byl podle zjištění jejích kontrolorů ohrožen jeho "nestranný a objektivní" výkon funkce premiéra, předsedy vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy i ministra financí, jelikož se "podílel na rozhodnutích, která mohla ovlivnit zájmy skupiny Agrofert".

Vedle české legislativy Babiš podle Evropské komise přitom porušuje také unijní finanční nařízení, které začalo platit 2. srpna 2018. Podle něj ke střetu zájmů dochází, pokud je například z důvodu hospodářského či osobního zájmu "ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací".

Opatření přijatá z podnětu evropských kontrolorů, která by měla střetu zájmů zabránit, ale nejsou podle stanoviska Bruselu dostatečná. Mezi ně patří například to, že premiér během projednávání témat spojených s evropskými dotacemi na vládě chodí takzvaně za dveře. Ačkoli jakýkoli střet zájmů od začátku odmítá, činí tak prý z preventivních důvodů.

A na své bezúhonnosti premiér trvá i nadále. "Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a kvůli údajnému střetu zájmů nebude Česká republika vracet žádné peníze," reagoval pro iROZHLAS.cz v SMS zprávě. Opět také zdůraznil, že akcie holdingu převedl v důsledku zákona o střetu zájmů - označovaného také lex Babiš - v únoru 2017 do svěřenských fondů. "Od té doby s nimi nedisponuji," pokračoval.

K aktuálnímu dopisu Bruselu Babiš napsal, že ho dosud neviděl. "Budete se muset obrátit na ministerstvo pro místní rozvoj. Já žádné stanovisko Evropské komise neobdržel a ani neznám jeho obsah. Se mnou za celou dobu nikdo nejednal," doplnil.

Mluvčí resortu Vilém Frček se však k aktuální korespondenci nechtěl vyjadřovat. "Auditní řízení, jehož součástí je i pracovní komunikace s Evropskou komisí, dosud není ukončeno a jeho obsah je stále důvěrný, jak písemně potvrdila i Evropská komise," uvedl. Jenže už na přelomu loňského roku kompletní znění auditu získalo několik médií a s odkazem na veřejný zájem jej zveřejnilo.

Nezpůsobilé projekty

Po prostudování květnové reakce ministerstva pro místní rozvoj Evropská komise uzavřela další z auditních zjištění. Popiskem "zjištění je uzavřeno" označila například pasáž týkající se starší dotace pro Lovochemii, která měla z evropských fondů na "komplexní inovaci výrobních postupů" čerpat 50 milionů korun.

Projekt lovosického výrobce hnojiv v celkové hodnotě 190 milionů korun, který byl dokončen v roce 2015, ale nebyl podle auditorů skutečně inovativní. Lovochemie tak podle nich na podporu z operačního programu Podnikání a inovace neměla nárok. "České úřady, ačkoli vyjádřily svůj věcný nesouhlas, operaci vyloučily z (evropského - pozn. red.) financování," uvádí unijní psaní.

V případě dotace pro firmu Ethanol Energy na technologie na snížení energetické náročnosti výroby z roku 2017, která se do hledáčku bruselských auditorů dostala kvůli riziku dvojího financování, pak Evropská komise přistoupila na připomínky tuzemských úřadů a zjištění uzavřela bez peněžité korekce, tedy vratky.

Naopak u dotace pro Lovochemii na výzkum nového inovativního hnojiva, kterou získala ve stejném roce a u které kontroloři narazili na stejné podezření, se pochybnosti českým úřadům nepodařilo rozptýlit. Podle dokumentu tak v tomto případě "nesrovnalosti" nadále trvají, zjištění proto zůstalo "otevřené".

Vedle střetu zájmů totiž Evropská komise našla během auditního šetření i chyby v hodnocení a výběru jednotlivých projektů. Kromě Lovochemie a Ethanol Energy se to týkalo také dotace pro Pekárnu Zelená louka, která unijní podporu čerpala na výrobu toastového chleba značky Penam. Kontroloři zjistili, že pekárna ve skutečnosti použila už existující technologii. Německá společnost Lieken AG, která je součástí skupiny Agrofert, vyráběla podobný toastový chléb už v roce 2013.

Ministerstvo průmyslu a obchodu pekárně na projekt v hodnotě 400 milionů korun přikleplo z evropských peněz 100 milionů korun. Kvůli auditnímu šetření ale částku dosud nepředložilo Bruselu k proplacení, z české státní kasy přitom holding peníze už dostal. A i v tomto případě je Evropská komise stále přesvědčena, že neměl výběrovým sítem vůbec projít.

V mezidobí se také objevilo zřejmě stěžejní svědectví. Bývalý provozní šéf Penamu Michal Miksche totiž podle serveru Neovlivní podobně jako unijní kontroloři otevřeně tvrdí, že na lince dotované z erárních peněz nebylo nic inovativního. "Všechno, co linka měla splňovat, bylo aplikováno již dlouhá léta před tím, a to přímo v Liekenu," vypověděl podle serveru. Zjištěními z evropského auditu se totiž zabývá také česká policie a Miksche má figurovat jako svědek.

Bratrská spolupráce

Audit odhalil chyby také hned u pětice projektů firmy Cerea. U pardubické firmy auditoři upozornili ještě na jiný střet zájmů, než je ten českého premiéra Babiše. Auditoři totiž během šetření přišli na to, že dodavatelem nových sušáren zrnin, ke kterým finálně mířily dotace, byla společnost TIS-CR, kterou řídí bratr manažera Cerey. 

V případě projektů firmy Cerea Evropská komise dále uvádí, že od českých úřadů nedostala žádnou zpětnou vazbu. Trvá tak na stanovisku obsaženém v závěrečné auditní zprávě, že by se unijní podpora pro pardubickou firmu - minimálně u projektů, které jsou v rozporu se zákonem o střetu zájmů - měla zrušit.

"Než to bude učiněno, certifikační orgán (ministerstvo financí - pozn. red.) by měl nadále s každou žádostí o platbu, kterou komisi předkládá, potvrdit, že platba neobsahuje výdaje ve vztahu k těmto operacím," popisuje Brusel v dokumentu. O tom, že Evropské komise chce po Česku ke všem dotacím zvláštní potvrzení, informovala redakce už dříve.

Nehraje se přitom pouze už o jednou zkoumané projekty. Evropská komise kritizuje celý systém a žádá další prověrky. Doporučila proto, aby ministerstvo pro místní rozvoj coby řídící orgán dotačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost zkontrolovalo i dalších 12 dotačních projektů spojených s Agrofertem, které se unijní kontrole vyhnuly. Brusel totiž během své loňské auditní mise prověřoval pouze vybraný vzorek - a ten ukázal 67% chybovost.

"Tato velmi vysoká chybovost značí závažné nedostatky ve funkčnosti řízení i v kontrolním mechanismu programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 v oblasti výběru i řídící kontroly ve vztahu k vybranému vzorku operací skupiny Agrofert," píše se k tomu v dopisu.

Prověrka dotací

Na prověrce zbývajících projektů podle Evropské komise aktuálně pracuje "řídící orgán pro operační program Podnikání a inovace", tedy ministerstvo průmyslu a obchodu. Jde například o dotace pro Výzkumný ústav organických syntéz, zemědělský podnik Primagra či zpracovatele plastů Fatra. Šéf resortu Karel Havlíček (za ANO) to ovšem nechce příliš komentovat. "Nemám k tomu žádné informace, ani požadavek nebo pokyn z Evropské komise. Pokud vím, auditní řízení není ukončeno a jeho obsah je stále důvěrný," odpověděl na dotazy redakce.

ČASOVÁ OSA

• Únor 2017 - Andrej Babiš (ANO) coby tehdejší ministr financí vkládá holding Agrofert do svěřenských fondů
• Květen 2017 - Andrej Babiš končí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) coby ministr financí
• Září 2017 - Zákon o střetu zájmů začíná být účinný
• Prosinec 2017 - Andrej Babiš se stává premiérem menšinové vlády s ČSSD
• Srpen 2018 - Začíná platit přísnější evropské nařízení o střetu zájmů
• Listopad 2018 - Evropská komise se začíná z podnětu Pirátů a protikorupční organizace Transparency International zabývat možným střetem zájmů Babiše kvůli eurodotacím pro Agrofert
• Prosinec 2018 - Andrej Babiš píše tehdejšímu eurokomisaři pro rozpočet Güntheru Oettingerovi, že bude na vládě chodit při projednávání eurodotací z preventivních důvodů za dveře
• Leden 2019 - V Česku probíhá auditní mise Evropské komise, která kontroluje dotace pro Agrofert
• Červen 2019 - Evropská komise posílá do Česka předběžnou auditní zprávu, ve které konstatuje střet zájmů
• Srpen 2019 - Česko rozporuje předběžnou auditní zprávu
• Prosinec 2019 - Brusel posílá do Prahy konečné závěry prověrky, opět konstatoval střet zájmů
• Květen 2020 - Česko reaguje na finální závěry Evropské komise
• Říjen 2020 - Brusel v reakci kritizuje, že Česko Babišův střet zájmů dostatečně neřeší

"Nemohu to tedy v tuto chvíli komentovat. V momentě, kdy bude cokoli oficiálního, budeme se podle toho řídit," doplnil Havlíček. Na otázku, zda se budou dotace vyňaté z evropského financování vymáhat od Agrofertu zpět, či se uhradí z českého rozpočtu, ale už nereagoval.

Sám Agrofert tvrdí, že o výsledku auditu nemá žádné bližší informace. "Jde primárně o záležitost mezi Evropskou komisí a Českou republikou. S námi nikdo žádné řízení nevedl a ohledně auditu nás nikdo nekontaktoval," řekl redakci mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Holding se přitom podle něj snažil "zahájit dialog", na jeho výzvy Brusel ale nereagoval.

Podobně jako Babiš i Agrofert od začátku jakékoli pochybení odmítá. "Naznačené závěry auditu jsou dle našeho názoru absurdní. Trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv," pokračoval mluvčí s tím, že všechny dotační projekty tuzemské úřady v minulosti kontrolovaly "bez nálezu jakýchkoli zásadních závad".

Osmistránkový dopis opatřený dalšími 198 stránkami příloh doručila Evropská komise ministerstvu pro místní rozvoj prozatím v anglickém znění, čeká se tak na českou verzi dokumentu. Až ji Brusel zašle, Česku začne běžet tříměsíční lhůta, během níž musí informovat, jak uvádí do praxe zbývající doporučení, která zůstávají stále otevřená.

V závěru dopisu Brusel upozorňuje, že chyby v unijních dotacích, které přesáhnou částku 10 tisíc eur, tedy zhruba 270 tisíc korun, musí tuzemské úřady ohlásit Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Píše se to v následující pasáži:

Závěrečná auditní zpráva Evropské komise se zabývá dotacemi z unijních strukturálních fondů. Brusel ji do Česka zaslal loni v prosinci. Kontroloři v ní tehdy potvrdili své předběžné závěry, že premiér nadále ovládá holding Agrofert a porušuje tak evropskou i českou legislativu.

Ministerstvo pro místní rozvoj v čele s Klárou Dostálovou (za ANO), které odpovědi pro Brusel kompletuje, se už dříve nechalo slyšet, že se bude bránit do posledního dechu. Ministryně tak připustila i soudí při.

Babišova střetu zájmů se týkal i druhý audit zaměřený na zemědělské dotace, jeho konečné znění ale dosud nebylo zveřejněno. Dokončeno by mělo být nejpozději příští rok v únoru. Vláda v souvislosti s tímto auditem zažalovala Evropskou komisi u Soudního dvora Evropské unie kvůli pozastavení jedné z dotačních plateb.

Celou záležitostí se zabýval také kontrolní výbor Evropského parlamentu. Loni začátkem května Babiše v nezávazných doporučeních vyzval, aby odstoupil, nebo přestal přes firmy spojené s holdingem Agrofert inkasovat peníze z unijního rozpočtu, pokud se premiérův střet zájmů skutečně prokáže. Babiš tehdy jen zopakoval své stanovisko, že žádný střet zájmů nemá a že vyhověl novelizované podobě českého zákona o střetu zájmů. Doporučení nechtěl komentovat.