Bejrút je v troskách. 

Masivní exploze si vyžádala nejméně 100 mrtvých a 4000 zraněných.

Gigantická exploze v přístavu v Bejrútu, která poničila několik čtvrtí, si vyžádala již přes 100 mrtvých a více než 4000 zraněných, uvedl dnes podle AFP Libanonský červený kříž. "Zatím je na místě přes 4000 zraněných a 100 mrtvých. Naše týmy pokračují v pátracích a záchranných operacích v přilehlých oblastech," sdělil Červený kříž a upozornil, že počet obětí se může zvýšit.

Podle dosavadních informací vybuchl sklad v přístavu, kde byly uloženy tuny dusičnanu amonného. Premiér Hasan Dijáb v prohlášení k občanům řekl, že Libanon postihla katastrofa, a požádal spřátelené země o pomoc. Mnoho států ji už nabídlo. Libanonský prezident Michel Aún svolal na středu mimořádnou schůzi vlády a vyzval k vyhlášení dvoutýdenního výjimečného stavu v Bejrútu.

Stále zůstává nejasné, co způsobilo explozi, která vyvolala otřesy srovnatelné se zemětřesením o síle 3,5 stupně. Libanonský premiér Hasan Dijáb uvedl, že pravděpodobně explodovaly tuny dusičnanu amonného, které byly v přístavu uskladněny.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že podle amerických vojenských expertů byl příčinou zřejmě pumový útok. Libanonští politici ale možnost teroristického útoku vyloučili. Vysoký libanonský bezpečnostní představitel podle agentury Reuters řekl, že explozi způsobilo 2750 tun dusičnanu amonného.

Podle agentury AP jde o nejsilnější výbuch, který kdy Bejrútem otřásl. Město bylo přitom v letech 1975-1990 dějištěm občanské války, čelilo konfliktům se sousedním Izraelem a několika teroristickým útokům.

Dijáb prohlásil, že šlo o "nebezpečný sklad" a že se o něm vědělo od roku 2014. Libanonská agentura NNA oznámila, že příčinou výbuchu byl požár v přístavním skladišti.

Exploze byla citelná a slyšitelná až na Kypru, vzdáleném od Libanonu více než 200 kilometrů. Většina bejrútského přístavu byla srovnána se zemí a poškozeno bylo i mnoho budov ve městě. Z místa výbuchu stále stoupá kouř.

Mnoho hodin po výbuchu stále odvážely z místa raněné sanitky, některé nemocnice už odmítaly přijímat další, protože nemají kapacitu. Na internetu se od noci množí výzvy k darování krve. Ministerstvo zdravotnictví požádalo zdravotníky, aby přišli pomoci k nejbližšímu místu, kam jsou schopni se dostat.

"Zatím je na místě přes 4000 zraněných a 100 mrtvých. Naše týmy pokračují v pátracích a záchranných operacích v přilehlých oblastech," sdělil Červený kříž.

Mnoho obyvatel metropole podle agentury AP čekalo celou noc v nemocnicích po celém městě na zprávy o svých blízkých a další lidé se obraceli na záchrannou linku.

Mezi mrtvými je také předseda Libanonské falangy, což je sociálnědemokratická strana maronitských křesťanů. Její šéf Nazar Nadžariján byl ve chvíli výbuchu v kanceláři v blízkosti přístavu. Těžké zranění utrpěli mimo jiné někteří členové mírové mise UNIFIL, jejíž loď kotvila v bejrútském přístavu a byla při výbuchu poškozena. Zraněni byli i zaměstnanci německé ambasády, která stojí nedaleko přístavu.

"To, co se dnes stalo, neprojde, aniž by odpovědní lidé složili účty. Musejí za to zaplatit. Naléhavě vyzýváme všechny spřátelené a bratrské země, které mají Libanon rády, aby se mu postavily po bok a pomohly mu ošetřit hluboké rány," řekl v úterý večer Dijáb v televizním projevu.

Na středu vyhlásil národní smutek a prezident Michel Aún svolal mimořádnou schůzi bezpečnostní rady a dal také příkaz k tomu, aby postiženým rodinám bylo poskytnuto náhradní ubytování.

Situaci sledují v sousedním Izraeli, jehož ministr zahraničí Gabi Aškenazi řekl, že Izrael nemá s událostí v Bejrútu nic společného. Nedávno se obnovilo napětí mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáh na izraelsko-libanonské hranici.

Také mluvčí Bílého domu Kayleigh McEnanyová řekla, že ve Washingtonu událost sledují. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že je připraveno poskytnout pomoc. Pomoci je připraven Izrael, Francie, Írán, Británie, ale i Egypt a Kypr a rovněž Evropská unie, jak řekl předseda Evropské rady Charles Michel.

Česko vyšle do Bejrútu na pomoc po ničivé explozi speciální tým hasičů USAR cvičený na vyprošťování lidí zavalených v troskách. Ve středu ráno o tom informoval ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), podle něhož Libanon přijal českou nabídku pomoci. Zhruba čtyřicetičlenná skupina, v níž nechybí ani psovodi, by měla do libanonského hlavního města odletět odpoledne.

Libanon se potýká s vážnou ekonomickou krizí a jeho občané loni v říjnu zahájili protesty proti údajně zkorumpovaným politikům. V Bejrútu se v úterý konal další z těchto protestů, tentokrát kvůli stále se horšícím dodávkám elektrické energie.

Lidé se před budovu ministerstva energetiky střetli s policisty, kteří se snažili udržet dav za zátarasy. Účastníci sdělili, že jsou odhodlaní na místě zůstat a pokračovat v protestu v sedě. Některé libanonské domácnosti mají nyní proud jen několik hodin denně a lidé byli nuceni vrátit se k petrolejovým lampám a svíčkám.

Situaci komplikují dlouhodobě spory mezi šíitským Hizballáhem, za nímž stojí Írán a který bojuje proti Izraeli, a sunnitskými politiky. V pátek bude tribunál OSN v Haagu rozhodovat o trestu pro údajné pachatele atentátu na někdejšího premiéra Rafíka Harírího.

V roce 2005 byl mezi 22 lidmi, kteří nepřežili pumový útok na jeho kolonu v Bejrútu. Obviněni jsou právě čtyři členové Hizballáhu, kteří ale v Haagu osobně nebudou. Hizballáh podíl na útoku popřel.

135 lidí zemřelo, pět tisíc je zraněných. O domov přišlo až 300 tisíc Libanonců

Úterní výbuch v libanonské metropoli Bejrútu nepřežilo 135 lidí a zranilo se pět tisíc lidí. Sdělil to ve středu ministr zdravotnictví Hamad Hasan. Podle bejrútského guvernéra Marvána Abbúda výbuch způsobil škody v hodnotě tří až pěti miliard dolarů (66 až 110 miliard korun). Podle něj přišlo o domov až 300 tisíc lidí a úřady se jim snaží zajistit jídlo, vodu a provizorní přístřeší.

Výbuch nastal v přístavním skladišti, kde bylo uloženo 2750 tun dusičnanu amonného. Vláda vyhlásila v Bejrútu na čtrnáct dní výjimečný stav a nařídila umístit do domácího vězení přístavní zaměstnance odpovědné za sklad.

Abbúd řekl, že oficiální údaje o škodách vydají technické týmy. Výbuch podle něj byl tak rozsáhlý, že je poškozena půlka města. "Myslím si, že bez domova je nyní 250 tisíc až 300 tisíc lidí," řekl guvernér. "Přišli jsme o deset členů bejrútské hasičské brigády a máme škodu až pěti miliard dolarů, možná víc," dodal.

Sdělil dále, že bezpečnostní zpráva vypracovaná v přístavu v roce 2014 varovala před možností exploze, protože výbušný materiál nebyl uskladněn tak, aby to odpovídalo bezpečnostním normám.

Ministr Hasan řekl, že další "oběti jsou určitě ještě pod troskami a na ministerstvo telefonují desítky lidí, kteří někoho pohřešují".

Libanonci na sociálních sítích začali nabízet postiženým přístřeší i lůžka nebo své prázdné nemovitosti. Prostřednictvím twitterového hashtagu OurHomesAreOpen dávají k dispozici svá jména i telefonní čísla.

Vláda vyhlásila v hlavním městě dvoutýdenní výjimečný stav a předala bezpečnostní záležitosti armádě.

Velkou kritiku vzbuzuje skladování takového množství nebezpečného materiálu v blízkosti městského centra. Ředitel přístavu Hasan Kurajta řekl místní televizi, že materiál byl uskladněn v přístavu před šesti lety na základě soudního příkazu. Celní i bezpečnostní orgány podle něj žádaly o odvoz, ale "nic se nestalo". Vláda nařídila umístit do domácího vězení představitele přístavu odpovědné za bezpečnost skladu. O kolik jde přesně lidí, zatím není jasné.

Podle upřesňujících se zpráv se v úterý v 17.00 SELČ v přístavu ozval první velký výbuch, který vyvolal požár. Následovalo několik menších a nakonec kolosální exploze, která vyrazila okna budov až na mezinárodním letišti vzdáleném devět kilometrů.

Prezident USA Donald Trump sice prohlásil, že podle amerických vojenských expertů byl příčinou výbuchu zřejmě pumový útok, ale nikdo jiný tento názor nesdílí. Agentura AP citovala dva nejmenované americké představitele ministerstva obrany, kteří sdělili, že nic nenasvědčuje tomu, že za úterním výbuchem byl útok. Podle těchto zdrojů je příčinou podle všeho špatné uskladnění nebezpečného materiálu.