Prezident a poslanci ANO se stížností neuspěli, Ústavní soud nechal zákon o střetu zájmů beze změn.

Ústavní soud zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů. Členové vlády tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.

Podle premiéra Andreje Babiše je celý zákon o střetu zájmů nesmyslný. "Já myslím, že podnikatelé mají co přinést do politiky a 'lex Babiš' mi upírá základní práva vlastnit ta účastnit se věcí veřejných," reagoval na rozhodnutí Ústavního soudu Babiš. "Ten návrh podal pan prezident, není to můj spor," dodal.

"Ústavní soud dospěl k závěru, že ve velké části jsou námitky nedůvodné. V jedné části návrhu pana prezidenta potom nebyly splněny podmínky a tato část, protože se týká námitky proti novelizujícímu znění zákona, které nemůže být samostatně napadeno, byla odmítnuta," řekl v úterý soudní zpravodaj Jan Filip.

Podle Filipa prezident, tím že podal návrh první, určil charakter řízení. "Skupina poslanců musela být odmítnuta s tím, že se stala vedlejší účastnicí řízení," dodal.

Prezident Zeman je podle svého mluvčího rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt ve věci zákona o střetu zájmů a toto rozhodnutí respektuje.

Návrhy na provedení škrtů v zákonu o střetu zájmů podali začátkem roku 2017 jednak prezident Miloš Zeman a skupina poslanců, zejména z hnutí ANO. Ústavní soud se návrhy zabýval ve spojeném řízení.

Soudci už o návrhu opakovaně diskutovali v minulosti za zavřenými dveřmi, teprve minulý týden ale našli potřebnou shodu na výroku i odůvodnění. Prezident délku řízení opakovaně kritizoval.

Zákon o střetu zájmů zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.

Novela postihla zejména podnikání tehdejšího vicepremiéra, současného předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Kvůli nové právní úpravě, kterou někteří označují jako "lex Babiš", převedl v roce 2017 své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Prezidentův návrh podaný k Ústavnímu soudu označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná.

"Pokud jde o princip vhodnosti, je schopnost této právní úpravy dosáhnout zamýšleného cíle, respektive ho neminout, v podstatě nulová (...)," stálo v návrhu.

Zeman zdůrazňoval, že lidé mají mít rovný přístup k voleným funkcím, ovšem členové vlády si nyní v podstatě musí vybrat: politika, nebo podnikání.

Podle dalšího podání, které v roce 2017 podepsalo 41 poslanců ANO a tři z hnutí Úsvit, zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce.

Slovy poslaneckého návrhu šlo o "legislativní past, která má tyto dotčené jedince zbavit buď veřejné funkce, nebo části jejich majetku".

Poslanci kritizovali i fakt, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku - Babišovi. Postrádá tedy podle nich všeobecnost, základní rys právního předpisu.

Zdroj: iRozhlas.cz

Reakce na rozhodnutí ÚS: Zákon mi upírá právo vlastnit, je nesmyslný, říká Babiš

Na rozhodnutí Ústavního soudu ponechat zákon o střetu zájmů beze změn začali prostřednictvím sociálních sítí reagovat představitelé napříč celým českým politickým spektrem. "Já myslím, že podnikatelé mají co přinést do politiky a 'lex Babiš' mi upírá základní práva vlastnit a účastnit se věcí veřejných," reagoval na rozhodnutí premiér Andrej Babiš (ANO).

Společnost Agrofert skrze skrze svého mluvčího Karla Hanzelku sdělila, že rozhodnutí Ústavního soudu respektuje, a premiér Andrej Babiš zákonu vyhověl už v roce 2017. Dodal, že pro holding tak z aktuální situace neplyne žádná nová povinnost.

Mezi první, kteří na rozhodnutí soudu reagovali, byl prezident Zeman, který je podle svého mluvčího rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt ve věci zákona o střetu zájmů a toto rozhodnutí respektuje.

Vicepremiér a předseda sociální demokracie Jan Hamáček verdikt Ústavního soudu respektuje a dle jeho slov nebude mít na koaliční spolupráci vliv. "Je právo příslušné skupiny poslanců a dalších se na soud obrátit, nicméně soud rozhodl tak, jak rozhodl, zákon zůstává v platnosti," řekl.

Hamáček je zároveň přesvědčen, že otázku možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) vyřeší následně Soudní dvůr Evropské unie. "Ten jediný může autoritativně říci, zda má pravdu česká státní správa, nebo Evropská komise. Současně je to asi nejrychlejší cesta, jak mít nějaké pravomocné rozhodnutí," míní.

Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek je sice rád, že Ústavní soud po třech letech dospěl ke konečnému rozhodnutí, ovšem zákon o střetů zájmů kritizuje, že je mířen výhradně na premiéra Andreje Babiše.

"Pro nás se nic nemění. Pan Babiš splnil podmínky tohoto zákona, i když byl přijat speciálně proti němu s cílem dostat ho s politiky. Dle našeho názoru by neměly být přijímány zákony proti jednomu člověku," uvedl Faltýnek.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš na twitter napsal, že "nyní zbývá jen aby si pan premiér přestal vymýšlet a začal jej dodržovat". Bartoš podle svých slov tento verdikt očekával.

Podle předsedy ODS Petra Fialy se znovu ukázalo, že Ústavní soud postupuje nezávisle a nestranně na politické moci. "Že je Andrej Babiš ve střetu zájmů, musí být zřejmé i jeho největším podporovatelům. Jediným prostředkem, jak ho tohoto střetu zbavit, je porazit ho ve volbách a odstavit od rozhodování," napsal Fiala.

Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan uvedl, že pořád platí, že politika a podnikání se míchat nemají a nesmí. "Politika se má dělat pro lidi, ne pro sebe," napsal na twitter.

Bývalý poslanec TOP 09 a autor části ustanovení o střetu zájmů nazývaných "lex Babiš" Martin Plíšek o ústavnosti zákona pochyby neměl. "Ústava předpokládá přísnější podmínky pro vymezení zakázaných činností a střetu zájmů u členů vlády. Do té doby jsme měli úpravu poměrně mírnou. U členů vlády je riziko velké, protože rozhodují o zásadních věcech," zdůraznil.

Podle bývalého předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je trapné, že bylo nutné střet zájmů vůbec uvádět do zákona. "Až do příchodu Andreje Babiše všichni respektovali nepsaný princip, že nemohou sami rozhodovat o dotacích a zakázkách pro sebe," napsal na Twitter.

"Já považuji za podstatné, a jsem rád, že Ústavní soud rozhodl, že veřejný zájem má vyšší prioritu než zájem osobní," řekl v České televizi místopředseda KSČM Stanislav Grospič. "Zásadní je, že tento zákon zůstává v platnosti. Je třeba, aby orgány, kterým to přísluší, důsledně dbaly na dodržování tohoto zákona," dodal.

Senátor a majitel loterijní společnosti Synot Ivo Valenta (za Soukromníky) nepokládá za správné omezovat vlastnické právo, zároveň však souhlasí s tím, aby se členové vlády nemohli ucházet o veřejné zakázky.

"Je naprosto v pořádku, že se firmy vlastněné členy vládního kabinetu nesmí ucházet o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Pokud sebereflexi nemají, je potřeba, aby tuto oblast ošetřil zákon. Nepovažuji však za správné omezovat číkoliv vlastnictví," prohlásil Valenta, který v roce 2018 sám čelil podezření, že kvůli vlastnictví médií porušuje zákon o střetu zájmů. Senátní výbor ale loni disciplinární řízení zastavil kvůli tomu, že se Valenta stal senátorem ještě předtím, než byl zákon přijat.

Bývalý ústavní soudce Stanislav Balík je naopak toho názoru, že zamezení střetu zájmů má pro vládní politiky přednost před právy, mezi které patří i právo vlastnit. "Soud postupoval standardním způsobem. Z mého pohledu tato právní úprava testem proporcionality prošla. Byl bych velice překvapený, kdyby soud rozhodl jinak," řekl Balík ve vysílání Českého rozhlasu Plus. Celý rozhovor můžete poslechnout na tomto odkaze.

zdroj: iRozhlas.cz

Komentář: Babiš má nového soupeře. A může si za to sám

TOMÁŠ PERGLER

Do budoucna musí Babiš počítat s tím, že kromě Evropské komise, opozice a části veřejnosti má proti sobě také Ústavní soud. Což ještě více komplikuje jeho vyhlídky, že by mohl ve sporu o střet zájmů nakonec uspět.

Andrej Babiš se o to zasloužil tak trochu sám. Kdyby se jeho advokát Michael Bartončík na poslední chvíli nepokusil oblomit ústavní soudce argumentem, že jednoznačný závěr bruselských auditorů o premiérově střetu zájmů způsobila právě napadená novela zákona přezdívaná lex Babiš, mohl si šéf hnutí ANO dělat ještě naděje do budoucna, že třeba sám u Ústavního soudu jednou přece jen uspěje.

Teď už ale ví, že by se ho soud s největší pravděpodobností nezastal. Ústavní soudci nejenže zamítli požadavek prezidenta a poslanců, aby se ze zákona o střetu zájmů vyškrtly pasáže, které Babiše donutily převést své podnikatelské impérium pod svěřenské fondy. Zdůraznili také, že pomyslné první housle při stanovení pravidel, jejich výkladu a vymáhání v této věci hraje Evropská unie. A že se jí Česko musí podřídit.

Podle právníka Bartončíka, který před soudem zastupoval poslance, dospěli unijní auditoři k nekompromisnímu stanovisku o Babišově střetu zájmů právě proto, že se museli opřít o pasáž novely, která zakazuje poskytovat dotace podnikům, pokud zůstanou ve vlastnictví člena vlády.

Soud však tuto logiku odmítl.

Ve zdůvodnění pak tribunál zdůraznil smluvní závazek Česka, že "učiní veškerá vhodná obecná nebo zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají ze smluv nebo z aktů orgánů Unie". A že "se zdrží všech opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů Unie". V konkrétním případě to znamená povinnost dodržovat zásady finančního nařízení EU z roku 2018, které řeší i střet zájmů.

Soudci připomněli, že už v jiném nálezu z roku 2006 rozhodli o tom, že unijní předpisy jsou bezprostředně použitelné a mají přednost. "Závazek členských států k přijetí těchto opatření je stanoven imperativně, jak to prokazují jejich formulace," uvedl soud v nálezu.

Tím soudci dali Babišovi celkem jasný signál. Přestože opakovaně zdůrazňovali, že nerozhodují o konkrétním případě určitého politika, fakticky podpořili oprávnění Bruselu, aby určil, zda český premiér je, či není ve střetu zájmů. Nepřímo se tak postavili i za hlavní závěr auditu - že Babiš ve střetu zájmů je, protože stále může ovládat koncern Agrofert.

Do budoucna tedy Babiš musí počítat s tím, že kromě expertů Evropské komise, opozice a části veřejnosti má proti sobě také Ústavní soud. Což ještě více komplikuje jeho vyhlídky, že by mohl ve sporu o střet zájmů nakonec uspět.

Celkově se čtrnáct ústavních soudců shodlo na podpoře toho nejzásadnějšího, tedy že pokud se vládní činitel nevzdá vlastnictví podstatného podílu (vymezeného 25 procenty) v podniku, připraví tuto firmu o dotace a zakázky. Takzvaný disent neboli odlišný názor měli tři soudci jen v pohledu na to, jestli ústavě neodporuje také zákaz provozování vybraných druhů médií.

Soud smetl ze stolu všechny předložené námitky. Včetně té, že se novela přijala nesprávným způsobem, protože se neprojednávala v obou komorách Parlamentu jako volební zákon podle zvláštního článku ústavy.

Podle soudce zpravodaje Jana Filipa soud "zcela zásadně nesouhlasil" s názorem, že "lex Babiš" upírá práva a svobody politikům-podnikatelům ve srovnání s ostatními. Stát musí zajistit, aby se vysoké vládní funkce vykonávaly řádně a nesloužily osobním zájmům, protože jsou založeny na důvěře voličů.

Speciálně v Babišově případě pak zarezonovala Filipova slova, že "stát není podnikem a veřejná funkce není podnikáním" (připomeňme někdejší Babišovo heslo: "Řídit stát jako firmu").

U soudu neuspělo ani poukazování na fakt, že zpřísnění zákona o střetu zájmů bylo účelově namířené proti Babišovi, který se v době přijímání novely v roce 2016 dostával do stále častějších sporů s tehdejším premiérem Bohuslavem Sobotkou a jeho ČSSD. Podle usnesení sice novela reagovala "na specifickou situaci, která dosud neměla v historii České republiky obdoby", to ale platí u většiny úprav v této oblasti i v zahraničí.

V samotném závěru nicméně soud politiky varoval, že příště by podobné pokusy o vyřazení politického konkurenta už nemusely projít, například krátce před volbami.

Zdroj: Seznamzpravy.cz