Týden 41/2019 Turecko útočí na Kurdy

Pět dní, až 50 mrtvých civilistů a desítky tisíc uprchlíků. Taková je zatím bilance turecké ofenzivy proti Kurdům na severu Sýrie. Boje pociťují na obou stranách turecko-syrské hranice, kde se opakuje víceméně stejný scénář. Místy je tu klid, potom se ozývají výbuchy - většinou po dvou, třech ranách - a jsou slyšet přelety vojenských vrtulníků.

Turecké síly a jejich syrští spojenci obsadili velké části města Sulúk ležícího zhruba deset kilometrů od syrsko-turecké hranice. O novém územním zisku turecké ofenzivy proti kurdsko-arabské koalici Syrské demokratické síly (SDF) na severovýchodě Sýrie v neděli informovala exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Oznámila zároveň, že ze zajateckého tábora Ajn-Ísa uprchla asi stovka lidí, podle zdroje z tábora převážně žen a dětí radikálů z Islámského státu (IS).

Syrští povstalci ze Syrské národní armády bojující na straně Turků, zabili nejméně devět civilistů, včetně přední kurdské političky Hevrin Chalafové, uvedla dále SOHR.

Devět civilistů bylo popraveno v různých momentech jižně od města Tall Abjad, uvedla SOHR v prohlášení. Podle kurdských sil byla mezi nimi i 35letá politička Chalafová a její řidič.

"Oba byli vytaženi z auta při útoku podporovaném Turky a popraveni bojovníky žoldáckých frakcí stojících na straně Turecka," citoval z prohlášení SDF list The Guardian. "Je to jasný důkaz toho, že turecký stát pokračuje ve své zločinecké politice vůči neozbrojeným civilistům," dodal deník.

Chalafová byla generální tajemnicí strany Budoucí Sýrie (Future Syria). Odborník na kurdskou politiku Mutlu Civiroglu označil její smrt za "velkou ztrátu".

"Měla talent pro diplomacii, vždy se snažila účastnit setkání s Američany, Francouzi, zahraničními delegacemi," řekl.

Turecko v sobotu také oznámilo dobytí klíčového syrského hraničního města Rás al-Ajnu, jednoho z hlavních cílů své ofenzivy na severu Sýrie. Kurdské síly ale jeho ztrátu popřely s tím, že město odolává a boje pokračují. Německá vláda v reakci na ofenzivu zakázala vývoz zbraní do Turecka. Zákaz zavedla i Francie.

Turecká agentura Anadolu už předtím oznámila, že syrské opoziční skupiny podporované Tureckem v sobotu, ve čtvrtý den turecké ofenzivy proti Kurdům, dosáhly strategické dálnice na severozápadě Sýrie. Dálnice M-4 spojuje syrská města Manbidž a Kámišlí a leží zhruba 30 kilometrů jižně od turecké hranice.

Představitel Syrských demokratických sil (SDF), hlavní aliance kurdských a arabských bojovníků, která kontroluje severovýchod země, toto tvrzení ale popřel.

"Síly SDF se v důsledku intenzivního ostřelování zčásti stáhly, protiútokem ale přinutily Turky k ústupu. Boje v Rás al-Ajnu pokračují," citovaly jeho prohlášení agentury AFP a Reuters. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) a zpravodaje AFP na místě turecké síly a jejich syrské pomocné skupiny dobyly průmyslovou zónu na okraji města a uzavřely přístupové cesty do Rás al-Ajnu, nepodařilo se jim ale převzít kontrolu nad celým městem.

Mluvčí SDF Redur Chalíl v sobotu v televizním prohlášení oznámil, že turecký útok oživil Islámský stát. Zároveň vyzval všechny spojence, kteří se podíleli na boji proti této teroristické organizaci, aby vyhlásili bezletovou zónu, jež by tureckým letounům zabránila bombardovat území syrských Kurdů. "Turecká invaze již nehrozí oživit Daiš (arabská zkratka pro Islámský stát), ona ho oživila a aktivovala spící buňky v Kámišlí, Hasace a všech dalších územích," sdělil Chalíl s odkazem na nedávné bombové útoky v těchto dvou městech. Dodal, že navzdory nutnosti čelit turecké invazi jsou SDF nadále připraveny spolupracovat s mezinárodní koalicí proti IS.

Turecko tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast v severní Sýrii u jeho hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice YPG. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.

Kvůli protikurdské ofenzivě tureckých vojsk v Sýrii zakázalo v sobotu Německo vývoz zbraní do Turecka. S odvoláním na německého ministra zahraničí o tom informoval deník Bild am Sonntag.

"Na pozadí turecké vojenské ofenzivy v severovýchodní Sýrii nebude spolková vláda vydávat žádná další povolení k vývozu pro veškeré vojenské vybavení, které by Turecko mohlo použít v Sýrii," sdělil deníku šéf německé diplomacie Heiko Maas.

Berlín podle Maase od roku 2016 uplatňuje velmi restriktivní opatření vůči exportu zbraní Ankaře, úplný zákaz však dosud nezavedl. Zbraňové dodávky do Turecka v roce 2018 dosáhly částky 243 milionů eur (6,27 miliardy korun), což činilo zhruba jednu třetinu veškerého německého vojenského exportu (771 milionů eur, tedy 19,9 miliardy korun). V prvních měsících tohoto roku Berlín prodal Ankaře zbraně v hodnotě 184 milionů eur (4,75 miliardy korun), čímž se Turecko stalo pro Německo největším zbraňovým odběratelem.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu ještě před vyhlášením opatření uvedl, že jeho země se nenechá zastrašit zákazy ani embargem. "Nezáleží na tom, co někdo dělá, nezáleží na tom, zda jde o zbraňové embargo či cokoliv jiného, pouze nás to posiluje," sdělil německé stanici Deutsche Welle.

"I kdyby naši spojenci podporovali teroristickou organizaci (míněno kurdské milice YPG, pozn. red), i kdybychom stáli sami, i kdyby bylo uvaleno embargo, bez ohledu na to, co udělají, budeme bojovat s teroristickou organizací," dodal s tím, že odmítá iniciativu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zprostředkování dialogu mezi Ankarou a YPG. "S teroristy nevyjednáváme. Jediné, co mohou tito teroristé udělat, je složit zbraně."

Obě země jsou členy Severoatlantické aliance, od níž Turecko ústy ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua v pátek žádalo "jasné a zřetelné" vyjádření solidarity. To však německá diplomacie odmítá, ofenzivu naopak ostře odsoudila a spolu s Evropskou unií vyjádřila obavy "ze značných negativních důsledků, které by mohly vést k opětovnému posílení Islámského státu", na jehož porážce měly kurdské milice lví podíl.

K Německu se připojila v sobotu také Francie. Ankaru současně varovala, že její ofenziva v Sýrii ohrožuje bezpečnost Evropy, informovala agentura Reuters.

"S očekáváním ukončení této ofenzivy se Francie rozhodla zrušit veškeré plány na vývoz zbraní do Turecka, které by mohly být v této ofenzivě použity. Toto rozhodnutí má okamžitou platnost," uvádí se ve společném prohlášení francouzského ministerstva zahraničí a obrany.

Sdělení rovněž uvádí, že ministři zahraničí zemí Evropské unie budou ladit společnou pozici vůči Ankaře na pondělní schůzce v Lucemburku.

K dočasnému zákazu vývozu zbraní do Turecka kvůli útoku v Sýrii podle agentury DPA sáhlo již v pátek také Nizozemsko.

Proti počínání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Sýrii v sobotu v Kolíně nad Rýnem demonstrovalo přes 10 tisíc v Německu žijících Kurdů a dalších Erdoganových odpůrců. Dav lidí procházejících středem města mával kurdskými vlajkami a skandováním označoval tureckého prezidenta za "teroristu". Protestní pochody se odehrály také v dalších německých městech, například ve Frankfurtu nad Mohanem se podle agentury DPA sešlo na čtyři tisíce lidí, o něco méně pak v Hamburku, Brémách a Berlíně.

Ještě větší manifestace se v sobotu uskutečnila v Paříži, jíž se podle agentury AFP zúčastnilo na 20 tisíc lidí. Zhruba tři tisícovky Kurdů a jejich stoupenců se sešly také ve Vídni, uvedla agentura APA. Proti turecké intervenci se demonstrovalo také ve Finsku.