Týden 34/2020 - Násilí v Bělorusku

Nejvíc zbili ty, kteří nejvíc křičeli.' Bělorusové popisují 'peklo na zemi' v minských věznicích

Bití, mučení, v noci všudypřítomné sténání a křik. Takové zážitky líčí Bělorusové, kteří byli - jako tisíce dalších - krátce po nedávných prezidentských volbách zadrženi. Mnozí z nich v nechvalně proslulé vazební věznici Okrestina a dalších zařízeních nezažili jen fyzické násilí, ale i ponižování a psychický teror. Jejich příběhy přinesla řada médií v zahraničí i Česku.

Bití, mučení, v noci všudypřítomné sténání a křik. Tak propisují zážitky Bělorusové, kteří se stali jedněmi z tisíců lidí, kteří byli krátce po prezidentských volbách v Bělorusku zadrženi. | Zdroj: Profimedia

"Povalili mě na podlahu a s obtížemi mi sundali pouta, jak byla hluboce zarytá. Místo nich mi dali plastové tenké náramky, které se zatínají do masa ještě víc. Strašně to bolelo. Doteď mám zmrtvělé prsty."

To je jen zlomek z 29 hodin hrůzy, které po svém zadržení v Minsku prožíval volební pozorovatel z běloruského Helsinského výboru Igor Stankevič. Jeho svědectví přinesla středeční epizoda podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12.

Do rukou běloruských bezpečnostních složek se dostal v úterý 11. srpna poté, co během projíždění kolem oblastní policie v jedné z minských čtvrtí zastavil, aby vyfotil autobusy plné policistů. Ihned k němu přiběhlo pět mužů, povalili na asfalt tváří dolů a následně dovlekli do čtvrtého patra policejní stanice.

Místnost páchla močí, výkaly a krví. Ještě "výhrůžnější atmosféra" podle něj byla na vyšetřovně, kam ho odvedli společně s dalším zadrženým. V kruhu tam sedělo pět mužů v kuklách bez identifikačních čísel, ale v policejních kalhotách. Tam Stankeviče začali znovu bít.

"Pak nás vzali, postavili nás ke stěně, pouta nám sundali, nařídili sundat kalhoty a zkoumali, jestli máme stopy bití na zadnici. Pokud měl člověk zadek bílý, brali je zřejmě na další bití. Já už měl zjevné podlitiny, tak mi nařídili sednout si na židli - byly tam rozestavěné asi ve třech řadách - hlavu dolů, ruce před sebe. V této pozici jsem proseděl nějakých 14, 15 hodin. Hlavu zvednout nesmíte, nesmíte spát, nesmíte se s nikým bavit," popsal Stankevič.

"Bylo to hrozné - ne to, co jsem viděl, ale co jsem slyšel. V noci bylo přes okno slyšet, jak lidé křičí a sténají," popsal v rozhovoru pro televizi Nastojaščeje vremja koordinátor ruské opoziční organizace Otevřené Rusko Arťom Važenkov.

Stejně jako Stankevič byl i on zadržen policisty v Minsku v úterý 11. srpna, na svobodu se dostal o čtyři dny později, uvádí Rádio Svobodná Evropa. Teď už je zpátky v Rusku, odkud se světu svěřil s tím, co během svého zadržení zažil.

První den prý nesměl na záchod a nedostal ani napít. "Přišli, jen aby nás mlátili. Jen tak, pro zábavu. Říkali: 'Tohle je způsob, jak vás převychováme, vy zvířata.' Pořád jsme přitom museli ležet obličejem k podlaze," vzpomíná Važenkov na dny strávené v nechvalně známé minské věznici Okrestina.

Když zadržené zrovna nemlátili, byli nuceni klečet na betonové podlaze s obličejem skloněným k podlaze. V této poloze museli zůstat celé hodiny, zatímco se tělo svíralo bolestí. Jakýkoliv pohyb ale znamenal další násilí dozorců, k urážkám a ponižování ale vedla i pouhá žádost o vodu.

"Cokoliv jste řekli, spustilo agresivní reakci. 'Můžu dostat vodu?' - agresivní reakce. 'Chci na záchod' - agresivní reakce. Tyto situace nevedly pokaždé k fyzickému násilí, ale pokaždé nás uráželi a ponižovali," říká Važenkov.

Nejhorší formou mučení podle něj byla takzvaná vlaštovka, kdy má člověk spoutané ruce za zády a za ně je zavěšený ke stropu. Dochází tak k vykloubení paží. Dalším prostředkem mučení byla také "procházka uličkou" - zadržený procházel nahý chodbou plnou policistů, kteří je mlátí obušky do nejrůznějších míst na těle.

Některá další svědectví přinesl také nezávislý ruský zpravodajský web Meduza - zadržení podle něj popisují okamžiky po zatčení jako "peklo na zemi".

"Většinou mě bili přes stehna. Ti, kteří nejvíc křičeli, byli také nejvíc zbiti. Chtěli z vás vymlátit ještě větší utrpení, aby vás co nejvíc ponížili. Byl jsem trpělivý, takže jsem mlčel," popsal pod podmínkou anonymity jeden ze zadržených mužů. V Okrestině strávil dva dny.

Nejvíc ho prý překvapilo, kolik bylo ve vazebním zařízení zadržených žen. Měly sice oddělené cely od těch mužských, slyšel ale jejich hlasy přes zeď. Jak poslala jedna ze studentek serveru Tut.by, ženy ve vazebním zařízení nedostávaly ani toaletní papír, natož jídlo. "Naučíme vás, jak se hlasuje," křičeli na ně dozorci, píše Meduza.

Do Okrestiny se dostala také 20letá Alexandra, kterou bezpečnostní složky Lukašenkova režimu zadržely 10. srpna, když byla na cestě domů. Příslušníci speciálních oddílů OMON ji při zatýkání nejprve surově zbili, v policejním antonu ji pak vyhrožovali znásilněním, popsala pro Rádio Svobodná Evropa po svém propuštění.

Svědectví plné ponížení a bolesti, které v Okrestině zažil, německé televizi Deutshe Welle odvyprávěl i Pavel Chudka zadržený 10. srpna v centru Minsku. Už během zatýkání mu prý pořádkové jednotky daly sérii elektrických šoků v oblasti ledvin, zatímco už ležel na zemi. "Nezanechalo to žádné viditelné stopy, šoky jsem ale cítil dalších skoro pět minut a nemohl jsem pak ani jít," vzpomíná.

Navzdory četným svědectví Lukašenkův režim odmítá, že by ze strany policejních jednotek docházelo k mučení zadržených. Minulý čtvrtek to popřel i náměstek ministra vnitra Alexander Barsukov, když oznamoval, že budou lidé zadržení při demonstracích z věznic propuštěni.

Proti praktikám policejních jednotek nicméně vystoupili i někteří příslušníci běloruských bezpečnostních služeb, mezi nimi i Jurij Maknach z policejní stanice ve městě Lida na západě země. Nadřízení jim prý řekli, že jestli opozice bude mít navrch, budou oni sami čelit represím, uvedl na videozáznamu zveřejněném nezávislým serverem Tut.by.

"Ideologie byla taková: jestli úřady prohrají, bude každý z nás pověšen na větve stromu podél silnice... Stydím se za to nosit nárameníky policie. Službě jsem věnoval 23 let mého života a nikdy bych si nepomyslel, že se to otočí tímto směrem. Že jako policisté budeme s lidmi naší země zacházet s takovouto krutostí a brutalitou," řekl policista v prohlášení, když násilí proti demonstrantům odsoudil.