Týden 3/2020 Medveděvova vláda podala

"Naprosté překvapení" v Rusku. Medveděvova vláda podala po Putinově projevu demisi.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv oznámil demisi své vlády, kterou podal v souvislosti s návrhem ústavních změn od prezidenta Vladimira Putina. Ten uložil stávající vládě plnit své povinnosti do jmenování nového kabinetu. Oznámila to ruská média. O odstoupení vlády předem podle ruské redakce BBC nevěděli ani její členové, šlo o "naprosté překvapení".

Putin při schůzce se členy dosluhující vlády uvedl, že byl s prací kabinetu spokojen, přestože "se ne všechno povedlo". Medveděvovi nabídl novou funkci místopředsedy bezpečnostní rady státu, ve které se má věnovat bezpečnosti a obranyschopnosti země. V radě, které Putin předsedá, byl premiér dosud jedním z jedenácti stálých členů. Ze zpráv ruských agentur zatím není jednoznačně zřejmé, zda Medveděv bude i v nové vládě.

Premiér prohlásil, že pokládá za správné podat demisi kabinetu na pozadí návrhu ústavních změn, které dnes předložil Putin. Poznamenal také, že další kádrová rozhodnutí ohledně složení vlády bude přijímat prezident.

Prezidentův návrh podle Medveděva představuje významný zásah do fungování země a také do dělby a rovnováhy moci. "V tomto kontextu je zjevné, že jako vláda musíme poskytnout prezidentovi naší země možnost přijmout všechna nezbytná rozhodnutí," řekl premiér.

Rubl po ohlášení demise vlády klesl na týdenní minimum, uvedl list Kommersant.

Putin v poselství o stavu země navrhl ústavní změny, které by Státní dumě, dolní komoře parlamentu, daly právo nejen schvalovat jmenování premiéra a členů vlády, ale i potvrzovat jejich nominaci. Změny v ústavě by Rusové podle prezidenta měli schválit v referendu.

Vjačeslav Volodin, předseda dolní komory ruského parlamentu, uvedl, že takto velké změny ruské ústavy dosud neřešil. "Předchozí změny byly kosmetické, velmi malé. Měnila se například délka funkčních období, nikoliv samotná podstata fungování jednotlivých částí státního aparátu. Dnes prezident navrhl posílit suverenitu naší země," sdělil.

Podle Jeleny Lukjanovové, profesorky z moskevské Vyšší ekonomické školy, jde doslova o ústavní převrat. "Jde o vytvoření mechanismu, ve kterém Rusko nebude muset plnit závazky z mezinárodních úmluv, zničení federace (fatální omezení pravomocí regionálních struktur), zničení místní samosprávy a ústup od zastupitelské vlády, omezení svobody pohybu, porušení rovnosti občanů před zákonem, de facto ústup od imitace parlamentarismu," vyjmenovává.

Na oznámení ústavních změn prezidentem Putinem už reagoval jeho kritik a opoziční lídr Alexej Navalnyj. "Jak naivní byli ti, kteří si mysleli, že Putin odejde v roce 2024. Zůstat doživotním jediným vůdcem, ovládajícím celou zemi, uzurpujícím její bohatství pro sebe i své věrné - to je jediným cílem Putina a jeho režimu," cituje politika ruský server Meduza.

Stávající vláda vznikla předloni v květnu poté, co se Putin formálně znovu ujal funkce hlavy státu, po znovuzvolení na dalších šest let v březnu 2018.

Putin navrhl změny v ruské ústavě, aby měla přednost před mezinárodním právem.

Prezident Vladimir Putin navrhl přijmout změny v ruské ústavě tak, aby měla v Rusku vždy přednost před mezinárodním právem a aby zakazovala lidem v klíčových funkcích, včetně hlavy státu, cizí občanství. Rusko by nadále mělo zůstat silnou prezidentskou republikou, ale ústavní změny by měly posílit roli ruských poslanců při vytváření vlády.

"Hlavní jsou zájmy Ruska," zdůraznil Putin. "Rusko, to jsme my," dodal s tím, že nemá na mysli jen přítomné v sále, ale všechny občany země. Případné ústavní změny by proto podle něj mělo potvrdit referendum.

Státní duma, tedy dolní komora ruského parlamentu, by měla podle Putina nově mít klíčové slovo při výběru předsedy ruské vlády, vicepremiérů i členů vlády. Její nominace by hlava státu nemohla odmítnout.

Prezidentovi by ale zůstalo právo šéfa kabinetu odvolat. Prezident by také měl se souhlasem horní komory parlamentu jmenovat šéfy "silových" resortů, tedy například ministry vnitra, obrany a šéfa ministerstva pro mimořádné situace.

Zákaz cizího občanství či vlastnictví dokumentů umožňujících trvalý pobyt v cizí zemi by se podle něj měl vztahovat i na hlavy regionů, senátory, poslance, členy federální vlády a vedoucí dalších federálních orgánů či soudce.

Prezidentem by se mohl stát pouze ruský občan, který v zemi prožil nejméně 25 let a nikdy neměl jiné občanství. Putin také souhlasil s tím, že z článku ústavy, který zakazuje zastávat nejvyšší funkci více než dvakrát za sebou, by se mohl vypustit výraz "za sebou".

Senátoři by zase měli mít právo navrhovat prezidentovi odvolat federální soudce a členy ústavního a nejvyššího soudu.

V ústavě by také mělo být zakotveno, že minimální mzda nesmí být menší než životní minimum a že se penze pravidelně zvyšují kvůli inflaci. Posílit by měla také role gubernátorů a ústavního soudu.

"Putin v podstatě navrhl změnit státní zřízení v Rusku," napsal list Vedomosti s tím, že jde o zásadní rozšíření pravomocí Státní dumy.

"Akcie dumy stoupají spolu s jejími možnostmi. Svěřuje jí právo potvrzovat nominaci na premiéra a celé vlády. Nový prezident je nebude smět odmítnout. Něco takového si za nynějších podmínek, kdy je vše řízeno z Kremlu, nelze představit ani hypoteticky. Vypadá to jako součást příprav na budoucí předání moci," usoudil politolog Konstantin Kalačov. Putinova slova si ovšem podle něj lze vykládat jak ve smyslu, že chce odejít, tak jako pravý opak, že chce zůstat navěky.

"Reforma sotva něco změní v nynější situaci. Ale celkově jde o změnu státního zřízení," řekl ruské redakci BBC politolog Abbas Galljamov a položil si otázku, zda se Putin nechystá po odchodu z Kremlu převzít funkci předsedy Státní dumy. Každopádně Putin podle něj vychází vstříc volání společnosti po střídání u moci.

"Je to signál, že začala reálná příprava na předání moci," souhlasí Alexej Makarkin ze Střediska politických technologií. Ve hře je podle něj zmenšení prezidentských pravomocí, nicméně hlava státu nadále zůstane hlavní figurou. Putin podle profesora ústavního práva Ilji Šablinského počítá, že navrhované změny v ústavě se jej nijak nedotknou. Čili setrvá ve funkci do roku 2024. A co bude dál, nadále není jasné, dodal Šablinskij.

Zdroj: Aktualne.cz