Duben 2020 - Vládní čehý/hot
Konečně. To, co nyní mnohé vyděsilo, my vítáme. Konečně to zaznělo nahlas. Koronavirus není mor. Jeho nebezpečnost je na hranici rýma-běžná viróza a JEDINOU výjimkou jsou komorbidní pacienti. Pandemie ničí hlavně ekonomiku a společnost, a proto je třeba povolit šrouby. Slova jiných čtěte níže...
Je to diletant ne pro to, co říká. Ale kdy, komu a jak.
Když hlavní tvář boje proti koronaviru Roman Prymula změní o 180 stupňů názor a zatímco dříve chtěl šíření nákazy maximálně bránit, teď navrhuje raději většinu společnosti virem promořit, je to zásadní otočka a zaslouží pozornost. Stále to ovšem samo o sobě nesnižuje jeho profesionalitu, erudici a kompetenci provést národ krizovou situací. Pokud ovšem o této piruetě začne mluvit do médií dříve, než ji probere s Ústředním krizovým štábem a vládou, je to čisté diletantství. Mezi lidi tím rozsévá nejistotu, pochyby a v konečném důsledku strach, že ve vedení státu si každý hraje na svém písečku a my ostatní jsme jejich pokusná morčata.
Epidemiolog, náměstek ministra zdravotnictví a donedávna šéf krizového štábu Roman Prymula je podle průzkumu společnosti Kantar pro veřejnost s přehledem nejdůvěryhodnější osobou při řešení epidemie koronaviru. Věří mu 37 % lidí, což je skoro o 10 % více než ministru vnitra Janu Hamáčkovi, který Prymulu vystřídal v čele krizového štábu. Jindy neotřesitelný premiér Andrej Babiš má důvěru jen 19 % respondentů a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dokonce žalostných 10 %.
Předchozí odstavec má zásadní význam pro pochopení, v jaké roli se Prymula ocitl. Pro národ je skoro hrdina, prezident veřejně oznamuje, že mu dá Řád Bílého lva, co řekne, je bezmála svaté. Je úplně jedno, jestli z toho má radost, nebo ho to třeba naopak otravuje. Prostě to tak je.
Protože je Prymula mimořádně inteligentní člověk, nechce se věřit, že by si to neuvědomoval. Bohužel se chová naprosto neadekvátně. Pokud v médiích střílí své názory na řešení epidemie od boku jiné medicínské celebrity, kterým si veřejnost jindy ochotně lehá k nohám (Pirk, Hnízdil, Kolář a další), je to jejich věc - riskují jen vlastní kredit, případně ztrátu popularity. Prymula je ale teď pro lidi ztělesněním vládního postupu proti nebezpečné infekční nemoci. Jím prezentovaná prohlášení většina lidí nebere jako názor jednoho odborníka. Prymula řekl: "Zavřít školy a obchody." Jsou zavřené. Řekl: "Nosit roušky." Nosíme je.
Teď tentýž Prymula říká: "Potřebovali bychom populaci trochu promořit, já jsem na to změnil trochu názor." No, proč ne. Situace se vyvíjí, zpočátku byly k dispozici jen údaje z Číny, ty byly zřejmě vylhané... To, co teď říká Prymula, říkali už dřív i někteří jiní lékaři. Určitě stojí za to začít o tom vést odbornou diskusi, výsledky předložit politikům a ti pak mají na základě všech pro a proti rozhodnout, jak bude koronavirová válka pokračovat.
Jenže Prymula postupuje jinak. Změní názor a jako fakt to oznámí v médiích. Když se pak novináři ptají šéfa krizového štábu a ministra vnitra Hamáčka, jestli to tedy znamená změnu státní strategie, ten může jen krčit rameny: "Mám informace jen z médií. Pokud profesor Prymula změnil názor, byl bych rád, aby diskuse o tom proběhla nejprve na úrovni odborníků, pak v Ústředním krizovém štábu a na vládě, a teprve pak v médiích."
To není Prymulův styl. "Když si něco myslí, řekne to," uvedl o něm jeden z jeho někdejších spolupracovníků. Jindy snad sympatická přímočarost je však v krizi současného rozsahu naprostým selháním. Základní pravidla krizové komunikace říkají, že veřejnost musí dostávat jasné a srozumitelné informace jak o situaci, tak o krocích, které odpovědní lidé dělají pro její řešení. Jakákoliv protichůdná sdělení z kompetentních míst zvyšují u lidí nejistotu, obavy, snižují důvěru k vedení a mimo jiné také ochotu respektovat přijatá opatřením.
Promítnuto do naší současné reality: Šéf krizového štábu Hamáček chce držet většinu omezení. Premiér Babiš ale už několik dní mluví o tom, že by se mohly začít otvírat některé obchody a povolovat utažené šrouby. Uctívaný vládní expert Prymula se do toho nechá slyšet, že přísné restrikce a zákazy možná nebyly to pravé ořechové a stálo by za to vydat se jinou cestou. Výsledek? Lidé si z jejich plácání vyberou to, co jim nejlépe vyhovuje. Chcete jet na Velikonoce za příbuznými? Když teď už i Prymula říká, že by se měly cíleně chránit jen rizikové skupiny, tak proč ne. Chcete si dát s kamarády pivo u stánku? Kdyby to byl problém, tak by přece Babiš určitě nenavrhoval otvírat obchody...
Závěr je smutný, leč očekávatelný. Po krátké době, kdy to vypadalo, že krizi kolem epidemie řeší vláda společně (i když zdaleka ne vždy dobře) jako tým krizových manažerů, máme tu zpátky výchozí stav - v čele státu stojí parta rozhádaných politiků, kterým jde jen o vlastní body. Každý si do médií říká, co ho zrovna napadne, jen když díky tomu získá pozornost a třeba si zvýší popularitu. Je to smutné, ale je to tak - vládnou nám stejná nemehla, jaká nám vládla před koronavirem. Bylo naivní myslet si byť jen chvíli opak. Teď se mezi ně zařadil bohužel i profesor Prymula.
zdroj: Reflex
Protichůdné nápady. Prymula je pro promoření populace, Babiš proti, Hamáček se bojí i otevřít obchody
Budou dál platit přísná omezení, nebo budou volnější volnější? Na obyvatele tohoto státu dopadá v posledních hodinách jeden nápad za druhým. Trojice nejvýznamnějších mužů, která ovlivňuje život v karanténě má nyní rozdílné názory na to, jak dál.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí s názorem náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly, že pokud se podaří ochránit rizikové skupiny, měla by velká část zdravé populace nemoc Covid-19 prodělat nebo se s ní setkat. Babiš Radiožurnálu řekl, že taková myšlenka je riskantní a neumí si to představit. Zdůraznil, že Česko jde cestou tzv. chytré karantény. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula kvůli její aplikaci na jižní Moravě dokonce opustil pozici šéfa krizového štábu, momentálně však naděje spojené s inteligentní karanténou spíše krotí. Místo toho propaguje promoření populace, tedy umožnění rozšíření se nemoci mezi zdravou populací za současné ochrany rizikových skupin obyvatelstva, například důchodců.
Očekávané paměťové mapy podle něj nebudou tolik přínosné, jelikož lidé nemají kvůli karanténě příliš sociálních vazeb. Zároveň upozorňuje, že daný člověk musí dát svolení s trasováním, což mnoho z nich považuje za "špiclování" a proto jej dát nechce. Prymula však slibuje, že žádný únik osobních údajů nehrozí.
"Chytrá karanténa vzbuzuje různá očekávání, zatím ne vždy korespondující s realitou. V podstatě ta chytrá karanténa, tak jak by měla být aplikována, tak nebude příliš závislá na tom, co tady vzbudilo největší vášně. To znamená ty paměťové mapy, které tam vznikají, protože tak jak je dán mandát, který byl schválen vládou, tak ta mapa je naprosto neadresná a svým způsobem by měla vést pouze k tomu, že nám připomene, kde jsme těch pět dnů zpátky byli. Tady je potřeba říci, že v tom plochém světě, jaký teď máme, tak si člověk většinou vzpomene, kde byl pět dnů zpátky, takže je její přínos v tomto omezen," uvedl Prymula v rozhovoru pro DVTV.
Jako možný problém se ukázalo, že lidé musejí dávat svolení s trasováním. Prymula upozornil, že systém na monitorování konkrétních telefonních čísel neprošel. Přestože nechtěl politické rozhodnutí příliš komentovat, připustil, že jako epidemiolog by takovou variantu považoval za velmi přínosnou.
Věří však, že chytrá karanténa přinese alespoň zefektivnění testování populace. "Na druhou stranu, co je podstatné na té chytré karanténě, že by všechny ty procesy měly být dramaticky rychlejší, než jsou teď. Odběrové týmy se mnohonásobně posilují, přestavují se laboratorní kapacity, s tím že se budou jinak manažersky řídit, budou volné laboratorní kapacity, kam se budou dovážet vzorky. Dělá se tam elektronizace, takže veškeré vzorky vstoupí do systému, dělá se tam čárový kód a podle něho budeme vědět, kde se v jakýkoliv čas ten vzorek nachází. Jakmile bude v onlinu, že je ten člověk negativní, okamžitě dostane sms, že je negativní, v opačném případě dostane pozitivní sms a pak ho bude kontaktovat krajská hygienická stanice," uvedl.
Premiér Andrej Babiš (ANO) s názorem Prymuly nesouhlasí. Babiš Radiožurnálu řekl, že myšlenka promoření je riskantní a neumí si to představit. Zdůraznil, že Česko jde cestou tzv. chytré karantény.
S Prymulovým názorem nesouhlasí ani 1. místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). "Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a jeho náměstek Roman Prymula mluvili o "promořování obyvatelstva". Musím říct, že s tím mám problém. Zatím se totiž na toto téma žádná odborná diskuze nevedla. Počkám na diskuzi s odborníky. Pokud by se v rámci ní dospělo k názoru ministra a jeho náměstka, znamenalo by to zásadní změnu v politice státu," uvedl mimo jiné Hamáček na Facebooku.
Prymula spíše zastává názor, že pokud se podaří ochránit rizikové skupiny, měla by velká část zdravé populace nemoc Covid-19 prodělat nebo se s ní setkat. Názor na promořenost společnosti změnil poté, co Čína poskytuje nekorektní a zřejmě vyfabulovaná data o počtu lidí nakažených novým typem koronaviru, řekl. Podle ministra vnitra a šéfa Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka (ČSSD) jde o zásadní změnu ve strategii vlády při boji s koronavirem, měla by jí předcházet odborná diskuse. "Byl bych velmi rád, kdyby takováto diskuse proběhla nejdřív na vládě nebo na Ústředním krizovém štábu, a až potom abychom tuto debatu vedli v médiích," řekl Hamáček po jednání stálé pracovní skupiny štábu. Pokud Prymula změnil názor, měli by postup nejprve probrat odborníci a poté by podle něj mělo následovat politické rozhodnutí. Některé země, které se vydaly cestou řízeného promoření populace, nyní opatření naopak zpřísňují, doplnil ministr.
Zdroj: Echo24.cz