Dopad nových opatření kvůli koronaviru: lidé i firmy přišli podle právníků o nárok na odškodnění.

Od úterý platí nová mimořádná opatření, kterými kabinet Andreje Babiše (ANO) de facto prodloužil stávající zákazy týkající se volného pohybu osob či zavřených obchodů. Tentokrát je však vláda nevyhlásila podle krizové legislativy, ale opřela se o zákon o ochraně veřejného zdraví. V čem je rozdíl? Podnikatelé, ale i běžní lidé nemají podle zjištění serveru iROZHLAS.cz nově nárok na kompenzaci škod.

"Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle zákona o ochraně veřejného zdraví nařizuje k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření nemoci COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření," píše se hned v úvodu dokumentu resortu z 23. března.

S výjimkou potravin, lékáren či galanterií tak mají obchody zůstat zavřené až do 1. dubna, stejně tak restaurace či sportoviště.

Nařízení, která začala platit v úterý, v podstatě kopírují původní vládní opatření z poloviny března, jimiž kabinet Andreje Babiše (ANO) reagoval na množící se případy nákazy koronavirem.

Jenže tentokrát se šlo jinou legislativní cestou: místo krizového zákona s odkazem na nouzový stav se ministerstvo zdravotnictví opřelo o zákon o ochraně veřejného zdraví. Co to znamená v praxi? Obchodníci či podnikatelé od úterý přišli podle platné legislativy o možnost žádat ze zákona kvůli uzavřeným provozovnám o odškodnění.

"Krizový zákon předpokládá, že když dojde kvůli krizovým opatřením ke škodám, že se nahradí. Teď se ale zavedly nová opatření, vesměs ve stejném rozsahu, jako byly ty původní, a to podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který žádnou náhradu škody nepředpokládá," řekl pro iROZHLAS.cz advokát Daniel Zinrák, který se specializuje na náhradu škod.

Dopad je podle něj tedy takový, že odškodnění bude možné požadovat jen za 10 dní. "Musel to napsat špičkový právník, který v tom umí chodit," pokračoval. Upozornil také, že vláda daná opatření ministerstva, která "prodlužují" předchozí zákazy a omezení, vzala pouze na "vědomí".

Usnesení vlády ze dne 23. března, kterým vzala na vědomí mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví | Zdroj: ČTK/Úřad vlády ČR

"Nejde o prodloužení, ale nové opatření. Takže i v usnesení vlády je to napsáno tak, aby si toho vlastně nikdo nevšiml," dodal Zinrák.

Jeho slova potvrzuje také advokát Tomáš Sokol. "Paragraf 36 krizového zákona zcela explicitně říká, že stát odpovídá za škody, které vznikly v přímé souvislosti s krizovým opatřením. Jevilo se tedy v zásadě jako zcela nepochybné, že ten, kdo přijde s příčinnou souvislostí, jako je třeba zavření hospody, tak může jednoznačně nárokovat škodu," přiblížil redakci.

Pozice možných poškozených tak je podle Sokola teď mnohem slabší. "Mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví není krizové opatření. Lidé tak nebudou mít jednoznačný instrument, jak o škodu žádat," pokračoval.

Ten podle svých slov také nevidí jiné vysvětlení než to, že vládní úřady zvolily daný postup úmyslně, aby se vyhnuly povinnosti vyplácet případné kompenzace. "Neshledávám žádný rozumný důvod, proč se přešlo na tento režim. Stejně dobře mohla vláda vydat usnesení o krizovém opatření, kterým se to samé opatření prodlužuje," uvedl dále.

Změnu právního rámce u opatřeních proti šíření nákazy koronavirem, ministerstvo zdravotnictví zdůvodňuje tím, že jde o operativnější formu postupu. "Vláda jako hlavní krizový orgán probírá veškerá opatření v rámci nouzového stavu, která jsou navrhována. Řada opatření souvisí s ochranou veřejného zdraví a pro operativnější formu jsou tato po projednání ve vládě přijímána formou mimořádného opatření ministra zdravotnictví," vysvětlila redakci mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

Současně připustila, že aktuální opatření mají dopad právě na možnost odškodnění. "Ano, krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví mají jiné režimy odškodňování. Vláda přijala celou řadu opatření s cílem podpořit podnikatele v době epidemie koronaviru, jako například odklad záloh na zdravotní a sociální pojištění, dočasné pozastavení EET, zavádí finanční kompenzace pro zaměstnavatele nebo dává bezúročné půjčky pro současnou situací postižené podnikatele," dodala.

Sám šéf resortu Vojtěch na dotazy zaslané skrze SMS zprávu nereagoval, stejně tak premiér Babiš.

Pokud úřady nárok na odškodné po 24. březnu skutečně neuznají, zbývá jediná možnost: obrátit se na soud. V této situaci totiž není možné podle Sokola požadovat kompenzaci ani podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou kvůli nesprávnému úřednímu postupu. Muselo by totiž dojít k protiprávnímu jednání. "V daném případě ale obchody zavřely z úředního hlediska zcela v souladu se zákonem," vysvětlil.

Jinak platí, že pro období od 12. do 23. března mohou lidé i firmy kvůli škodám vzniklým v důsledku krizových opatření žádat o finanční kompenzaci. Pozor si však podle Sokola musí dát na promlčecí lhůtu. Čas na uplatnění svých nároků mají totiž jen šest měsíců, termín by tak mohl u mnohých vypršet už v září.

"Stát by se měl chovat férově a upozornit, že lidé tuto možnost vůbec mají. A říct, jakým způsobem mohou o náhradu škod žádat. Poškození by totiž měli už první nároky začíst uplatňovat. A vláda o tom zatím neřekla nic, v tom je to nebezpečí," dodal.

Vláda kvůli zmírnění dopadů koronavirové krize na byznys odpustila zatím drobným podnikatelům část sociálního pojištění, konkrétně jeho minimální zálohy za půl roku od března do srpna. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné nebudou muset hradit zálohy v tomto období vůbec, byť by byly vyšší. Odvody budou moci doplatit až při ročním zúčtování.

Podnikatelé nebudou muset po dobu nouzového stavu a následujících tří měsíců dodržovat elektronickou evidenci tržeb (EET). Ani úřady nebudou kontrolovat její dodržování. Vládní návrh schválil ve středu Senát.

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) už dříve také prohlásil, že na podporu podnikatelů kvůli dopadům šíření koronaviru zřejmě přesune několik miliard korun z evropských operačních programů.

zdroj: iRozhlas.cz

Vláda vyběhla s podnikateli. 

Na pondělním jednání vláda nenápadně schválila změnu režimu karantény a uzavření obchodů. Místo krizového zákona použila zákon o ochraně veřejného zdraví. Kvůli malé změně ale podnikatelé přijdou o možnost náhrady škody.

Vláda na pondělním jednání schválila řadu úlev pro podnikatele. Pokud je schválí poslanci, nebudou muset živnostníci půl roku platit zálohy na sociálním pojištění, odloží se evidence tržeb a podnikatelům stát proplatí až 80 procent mezd jejich zaměstnanců.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ale také bez dalších detailů informoval o prodloužení karantény a uzavření obchodů.

"Veškerá opatření, která vláda vydala v rámci stavu nouze se prodlužují do 1. dubna," okomentoval to po pondělním jednání vlády Hamáček.

Už ale nezmínil, že nejde o prodloužení, ale přijetí úplně nového opatření. Navíc podle jiného zákona než dosud. Do 24. března se omezení pohybu osob a maloobchodního prodeje odkazovalo na krizový zákon, nově se ale už řídí zákonem o ochraně veřejného zdraví. Nevyhlásila ho navíc sama vláda. Vzala pouze na vědomí mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví. Na problém upozornil jako první webový portál Česká justice.

Může se to zdát jako detail. Pro podnikatele jde ale o zásadní krok. Zatímco podle krizového zákona mohou žádat o náhradu škody, v novém režimu zákona o ochraně veřejného zdraví už ne. Jak už Seznam Zprávy popsaly v předešlém článku, restaurace mají například právo na proplacení prošlých potravin, a mohly by dokonce zkusit uplatnit nárok na ušlý zisk. Stejně jako všichni ostatní podnikatelé, kteří doloží, že škody přímo souvisely s opatřeními, která vydala vláda.

Podle nového opatření to už ale možné není.

"Paragraf 36 krizového zákona předpokládá, že škody, které jsou způsobeny kvůli krizovým opatřením, nahradí v konečném důsledku stát. Zákon o ochraně veřejného zdraví, na základě kterého vydalo Ministerstvo zdravotnictví ta mimořádná opatření účinná od úterních šest hodin ráno, ale nic takového neobsahuje," vysvětluje advokát Daniel Zinrák.

Zákon o ochraně veřejného zdraví tak vůbec nepředpokládá, že by se nějaké škody v důsledku mimořádných opatření měly nahrazovat. Zinrák navíc připomíná, že na poli veřejného práva platí, že co není zákonem výslovně dovoleno, je zakázáno. I kdyby tak stát chtěl, nahrazovat škody podle zákona o ochraně veřejného zdraví nemůže.

"Zdá se mi to jako taková právnická chytristika, kterou se stát vymaní z povinnosti hradit škody. Podle krizového zákona mají podnikatelé nárok na odškodnění, podle zákona o ochraně veřejného zdraví to není možné," dodává Zinrák.

Opatření na tiskové konferenci po jednání vlády představil ministr vnitra Jan Hamáček. Ten se ale nechtěl vyjadřovat k otázce, proč vláda zamezila podnikatelům možnost žádat o náhradu škody.

"Tohle je otázka na autora tohoto konceptu a to je Úřad vlády," řekl k tomu pouze Hamáček.

Seznam Zprávy se proto obrátily s dotazem na Úřad vlády, proč k tomuto kroku přistoupil.

"Vláda jako 'hlavní' krizový orgán probírá veškerá opatření v rámci nouzového stavu, která jsou navrhována. Řada opatření souvisí s ochranou veřejného zdraví a pro operativnější formu jsou tato po projednání ve vládě přijímána formou mimořádného opatření Ministra zdravotnictví," vyhnula se odpovědi mluvčí vlády Jana Adamcová.

Ministerstvo zdravotnictví si ale uvědomuje, že vláda podnikatelům vzala právo na náhradu škody. Kompenzace jsou však podle resortu dostatečné.

"Ano, krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví mají jiné režimy odškodňování. Vláda ale přijala celou řadu opatření s cílem podpořit podnikatele v době epidemie koronaviru," obhajuje opatření přijatá na základě zákona o ochraně veřejného zdraví mluvčí Ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Není navíc jasné, zda vláda postupovala při vyhlášení nouzového stavu a předchozích mimořádných opatřeních podle zákona. Brněnský advokát David Záhumenský podal k Městskému soudu v Praze návrh na jejich zrušení. Záhumenský upozorňuje na to, že podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR musí vláda současně s vyhlášením nouzového stavu vymezit, která lidská práva omezuje a které povinnosti ukládá, a také v jakém rozsahu. To se podle něj nestalo.

Městský soud ale jednání odročil, protože sama vláda v pondělí svá opatření zrušila a nahradila je přijetím už výše popsaných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví.

Tento postup ale není podle názoru právníků Záhumenského a Zinráka v pořádku.

zdroj: SZ.cz