Moldavsko volilo pro-evropsky

Moldavsko si zvolilo proevropskou prezidentku. Rusko zbystřilo.

První lídr, se kterým nově zvolená prezidentka Moldavska mluvila, nebyl ruský vládce Putin, jako tomu bývalo dřív. Ale rumunský kolega a soused. V postsovětském prostoru se objevila další země, která by se ráda rozloučila se sovětskou minulostí a zamířila na západ.

Maia Sanduová vyzvala "všechny dobré lidi v Moldavsku", aby se sjednotili a společně začali budovat "evropskou zemi bez korupce a oligarchů".

Tato její vize byla pro většinu Moldavanů přitažlivější než přátelství na věčné časy s Ruskem reprezentované dosavadním moldavským prezidentem Igorem Dodonem.

Soupeření dvou zahraničněpolitických směrů přijali v Rusku navenek s mírným znepokojením, ve skutečnosti nyní v Kremlu armáda poradců přemýšlí, jak udržet Moldavsko v rodině satelitů.

Vítězství to nakonec bylo přesvědčivé. Maia Sanduová získala 58 procent hlasů, dosavadní prezident Igor Dodon za ní zaostal o více než 10 procentních bodů - získal 42 procent hlasů.

Druhého kola prezidentských voleb v Moldavsku se zúčastnilo 53 procent voličů. Většina z nich uvěřila hlavnímu, v politickém boji nezvykle smířlivému mottu: "Doba dobrých lidí".

Ruský prezident Vladimir Putin své nové kolegyni poblahopřál, nicméně z jeho slov je jasně zřejmé jisté upozornění: "Počítám s tím, že jako hlava státu budete napomáhat konstruktivnímu rozvoji vztahů mezi našimi zeměmi. Určitě by to odpovídalo tradičním zájmům lidu Ruska a Moldavska."

Ještě v říjnu Putin osobně vyzval občany Moldavska, aby podpořili stávající hlavu státu Dodona. Jeho prosba tentokrát vyslyšena nebyla.

Důvody k určitým obavám Kreml má. Sanduová v minulosti proslula jako výrazně proevropská politička a byla to také ona, kdo v roli ministryně školství (2012-2015) zrušil povinnou výuku ruštiny a zaměnil ji za podle ní perspektivnější angličtinu.

Maia Sanduová (narozena 24. května 1972, vesnice Risipeni v Moldavsku) je představitelkou pravicové proevropské Strany akce a solidarity, kterou založila v roce 2015. Zastávala funkci ministryně školství, moldavské premiérky i poradkyně jednoho z výkonných ředitelů Světové banky ve Washingtonu.

V roce 2016 poprvé kandidovala na nejvyšší funkci, tehdy ji ale Dodon porazil.

Kromě mateřského jazyka, kterým je rumunština, hovoří plynně anglicky i rusky.

Zároveň ale dokázala přesvědčit i část ruskojazyčných obyvatel země, že jim nic nehrozí, a nedopustila tak opakování ukrajinského scénáře na Donbase.

Na svém Facebooku ještě před volbami slíbila všem, kdo se dorozumívají rusky, že nezruší ruskojazyčné školy ani nijak neomezí práva lidí preferujících ruštinu.

"Lidé mohou slavit jakékoliv svátky včetně 9. května," dotkla se i nejcitlivějšího tématu - ctění sovětských tradic včetně oslav konce Velké vlastenecké války (1941-1945) v ruském stylu.

Sanduová je tedy opatrná a volí taktiku vyvažování - slíbila, že zahraniční politika Moldavska bude zaměřena na pragmatický dialog s USA i Ruskem, ale nejen s nimi. "Vytvoříme skutečnou rovnováhu v zahraniční politice, která bude vycházet z národních zájmů Moldavska, a pragmatický dialog se všemi zeměmi včetně Rumunska, Ukrajiny, evropských zemí, Ruska i USA," prohlásila na prvním brífinku po zvolení.

Jenže v Rusku jí to mnozí nevěří. Jako jeden z prvních zklamání z moldavských prezidentských voleb vyslovil nahlas známý ruský politolog Sergej Markov: "Moldavsko. Zvítězila Maia Sanduová, bezpochyby politický nepřítel Ruska..."

Ještě před volbami varoval: "Při jakékoliv příležitosti kritizovala Rusko. Občanka Rumunska (Sanduová má ale dvojí občanství, moldavské i rumunské, pozn. red.) vystupuje za pohlcení Moldavska Rumunskem. Tento scénář také bude její hlavní hrozbou. Hrozba anšlusu Moldavska a jeho plné rumunizace a derusifikace se stává velmi reálnou," napsal na serveru front-novorossii.ru.

Svou stať nazval "Rusko musí včas zabránit katastrofickému scénáři, jinak je možná válka".

Podle politologů se ale Moldavané rozhodovali s ohledem na zkušenosti, které s dosavadními proruskými vůdci zatím měli. Moldávie je jednou z nejchudších zemí v Evropě, ze které emigrovalo nejvíc lidí ze všech bývalých sovětských republik.

Na rozdíl ale např. od středoasijských republik Moldavané ve velkém zamířili i na západní trhy práce.

Právě diaspora v EU, USA a Kanadě dala většinou hlasy Sanduové a pomohla jí volby vyhrát (v Moldavsku hlasovalo asi 1 300 000 lidí, v zahraničí 250 tisíc). A to přesto, že Rusko stále zůstává pro většinu Moldavanů zemí největších pracovních příležitostí.

Ještě 27. září moldavský prezident Dodon mluvil o perspektivách spolupráce s ruským protějškem Putinem - vzhledem k pandemii se spojili přes internet. Především pro moldavské voliče byl určen Putinův výčet ekonomické a humanitární pomoci, kterou Moskva Kišiněvu poskytuje - včetně testů na koronavirus. Foto: kremlin.ru

Ruská média, například VTimes, Moldavsko už zařadila mezi pro Moskvu strategické černomořské státy (země je ale, ač poblíž Černého moře, suchozemská), které "Rusko ztrácí".

Moldavsko se nachází na hranicích EU a podobně jako Bělorusko bylo pro Rusy velmi důležitou nárazníkovou zónou. Tuto roli Kišiněv pod Sanduovou nejspíš plnit přestane.

I dosavadní prezident Dodon přiznal v rozhovoru pro Deutsche Welle, že od vyhlášení nezávislosti Moldavska v roce 1991 přišla země o třetinu práceschopného obyvatelstva. "Pokud to tak bude pokračovat, v zemi zůstane jen jeden a půl milionu důchodců a prostě zanikneme," řekl ještě před volbami Dodon.

Sanduová obvinila Dodona, že moldavskou společnost uměle polarizuje na proruskou a proevropskou, a slíbila ji spojit v jedinou - moldavskou. A sjednocené Moldavsko dovést do EU.

Staří lidé zůstávají v Moldavsku opuštěni a umírají v osamocení. Stát jim nedokáže pomoci, proto se o ně starají i mezinárodní organizace včetně české Charity. Foto: Petra Procházková, Deník N

Velkým tématem v Moldavsku je i status Podněstří - ruskojazyčné části země, která se pokusila v 90. letech minulého století odtrhnout od Moldavska a po krátké válce se zde usadili ruští "mírotvorci", kteří kontrolují území dodnes. Většina obyvatel Podněstří dala svůj hlas Dodonovi.

Mezinárodní pozorovatelé včetně těch, kteří přijeli ze zemí Společenství nezávislých států, tedy bývalého sovětského prostoru, hodnotí volby jako demokratické a svobodné. Za největší úspěch Moldavska považují poklidné předání moci nové prezidentce.

I když se během kampaně soupeři nešetřili - Dodon nazýval Sanduovou hysterkou, ona jeho "kolosálním zlodějem", zdá se, že nyní proti sobě své tábory nepoštvou. A to přesto, že dosavadní prezident Dodon oznámil, že hodlá výsledky voleb rozporovat před soudem. Nevyzval ovšem své příznivce, aby vyšli do ulic.

"Za 30 let nezávislé existence Moldavska se tu vytvořila velmi vratká, velmi zkorumpovaná, ale přece jen demokracie," píše aspirantka ruské vládní Vyšší školy ekonomiky Nikol Bodištjanuová na portálu nezávislého projektu VTimes. Výsledkem této vratké demokracie je, že Rusko ztrácí teritorium, které dlouho pokládalo za oblast svého oprávněného vlivu.