Revoluce v Kyrgyzstánu

Střelba, křik, pak Bílý dům padl. Český konzul popisuje bleskovou revoluci v Kyrgyzstánu i dozvuky kauzy Liglass.

V neděli ještě lidi odevzdávali své hlasy v parlamentních volbách, včera nespokojení s jejich průběhem i výsledkem vyšli do ulic a dnes ráno už měli pod kontrolou sídlo prezidenta i regiony. Ve středoasijském Kyrgyzstánu proběhla blesková revoluce - policie přešla na stranu demonstrantů a kde je prezident, nikdo neví.

Chudou zemi, tvrdě postiženou dopady koronavirové epidemie, teď čeká nejistota a hledání cesty z politické, sociální i ekonomické krize. Průběh protestů, jejich příčiny i následky přímo z místa popisuje honorární konzul České republiky v Kyrgyzstánu Marat Džanbajev.

Když spolu mluvíme, jste v Biškeku, nebo v Praze?

Jsem v Biškeku, moc jsem tady nespal. Hodně se toho dělo.

Jak jste tuto noc strávil, byl jste se podívat, co se děje venku?

Byl. Viděl jsem, že všechno začínalo mírně, obrat přišel po osmé večer. Opozice totiž dala ultimátum, že vláda a prezident se musejí do osmi hodin vyjádřit. Když žádná zpětná vazba nepřišla, agresivní část demonstrantů - já je považuji za provokatéry - chtěla obsadit Bílý dům, sídlo parlamentu a prezidenta, a začali ničit vrata.

To vedlo k tomu, že policie chtěla náměstí vyklidit, pak už se střílelo, křičelo. Následoval protiútok ze strany demonstrantů, na náměstí začali přibývat lidé.

Kolem druhé v noci část policistů přešla na stranu protestu a část jich utekla. Tím pádem demonstranti Bílý dům obsadili. Dnes pan prezident Sooronbaj Žeenbekov říkal, že do té druhé hodiny v Bílém domě byl, ale pak byl nucen odejít. Doteď není známo, kde se nachází.

Zatím se ví o dvou mrtvých a sedmi stovkách zraněných.

Demonstranti před obsazeným Bílým domem - sídlem prezidenta i parlamentu. Foto: ČTK

Funguje dnes Biškek normálně, nebo v něm vládne revoluční atmosféra?

Zatím funguje normálně, jezdí hromadná doprava, obchody jsou otevřené. Lidé se ale bojí, co přijde dnes nebo zítra, jsou v nejistotě. Nikdo neví, kdo vládne, nebo nevládne a kde je prezident. Nečekají ale nic dobrého.

Jak víte, zažili jsme dvě revoluce a většinou to odnesli podnikatelé, protože okrajové a agresivní skupiny lidí jim zničily obchody.

Proč lidé vyšli do ulic?

Čtvrtého října u nás proběhly parlamentní volby. Zúčastnilo se jich 16 politických stran a výsledkem bylo, že do parlamentu prošly čtyři. A to byl ten důvod, tři z těchto zvolených stran jsou totiž navázány na prezidenta a vládu.

Nejúspěšnější strana Jednota, která získala téměř 25 procent, před volbami prohlásila, že musíme být spojencem Ruské federace v rámci euroasijských hodnot.

Další strana (Má vlast - Kyrgyzstán, 24 procent) patří člověku, který vedl celní správu a o němž Svobodná Evropa a další média psaly v souvislosti s korupčními kauzami.

Třetí strana patří patří také jednomu z nejbohatších podnikatelů v zemi, je pravostředová a liberálně orientovaná. A ta čtvrtá je levostředová a jejím základem jsou naši pracovní migranti většinou v Rusku a Kazachstánu.

Neúspěšné strany hned zorganizovaly koordinační fórum nespokojených, podepsaly manifest, že nesouhlasí s výsledkem voleb, a žádaly, aby Ústřední volební komise výsledky anulovala.

Včera kvůli tomu na hlavním náměstí v Biškeku začalo kolem poledne shromáždění, nejprve tisíc lidí, pak pět šest tisíc a nakonec večer různé zdroje uváděly 20 až 30 tisíc.

Jak revoluční noc pokračovala?

Když byl obsazený Bílý dům, podporovatelé bývalého sociálnědemokratického prezidenta Almazbeka Atambajeva vnikli do některých věznic a propustili jak exprezidenta Atambajeva, tak mimo jiné i bývalého premiéra Sapara Isakova, kterého znáte z kauzy Liglass.

Zatím několik různých skupin prohlásilo, že mají svého předsedu vlády. V regionech pod tlakem demonstrací odstoupili všichni gubernátoři a opozice v Biškeku projednává, co dál.

Existuje návrh jmenovat přechodnou vládu národní důvěry, s tím ale nesouhlasí platforma sdružující mládež, lidi mezi 18-35 lety, která tu včerejší demonstraci zorganizovala. Ta požaduje lustrace, opozice podle ní nemá legitimitu cokoli sestavovat.

Vadí jim, že se u moci střídají stále stejní lidé?

Mládež odmítá, aby se se propuštěný exprezident Atambajev nebo expremiér Isakov vraceli k moci nebo zasahovali do agendy.

Pro čtenáře může být tento vývoj překvapivý, protože Kyrgyzstán je v rámci středoasijského regionu považován za demokratickou zemi, teď ale zaznívají obvinění z volebních podvodů. Proběhlo nedělní hlasování standardně?

Naše republika se posunula a voliči hlasují na základě svých biometrických údajů, na místě tedy manipulace možné nejsou. Má to ovšem své "ale". Opozice upozorňuje, že tento zákon nevylučuje různé triky a že hlasy se nakupovaly přímo za hotové. Tvrdí, že dvě nejúspěšnější strany si kupovaly hlasy za peníze a voliči měli přes telefon poslat fotku jako důkaz.

Druhý důvod byl, že státní zaměstnanci jako úředníci nebo učitelé dostali pokyn hlasovat. A takových lidí je přes půl milionu. To byly dva hlavní důvody, které bohužel volby diskreditovaly.

Člověka možná zaskočí, že symboly této řekněme počínající revoluce se stávají exprezident Atambajev a expremiér Isakov, kteří byli současným režimem odsouzení za korupci a o nichž se v souvislosti s korupčními kauzami psalo ještě v době, kdy byli u moci. Jak to jde dohromady?

Právě proto jsem zmiňoval, že už je tu úplně nová vlna, většinou mládež, která není spojená s minulostí, Sovětským svazem a Ruskem. Právě oni upozorňují na to, že tato počínající třetí revoluce může být zase obětí manipulace ze strany bývalých politiků a populistů a může tak ztratit myšlenku, kvůli které se demonstrovalo.

Kvůli tomu je tu teď takové napětí - jako jeden z prvních zákonů chtějí lustrace a sestavují seznam lidí, kteří vůbec nemají jít do politiky. A mezi nimi je i bývalý prezident Atambajev a premiér Isakov.

V souvislosti se Saparem Isakovem jste zmínil jeho spojení s kauzou Liglass, která vypukla ještě v době, než se stal premiérem - dělal tehdy šéfa Atambajevovy kanceláře. Je tato kauza ještě v Kyrgyzstánu téma, nebo už se na ni za uplynulé tři roky zapomnělo?

Úplně se na ni zapomnělo. Jistě si vzpomenete, že tu Liglass přišel o zálohu ve výši milionu dolarů. Ani kvůli tomu nepodali žalobu. Od té doby se tu úplně změnilo prostředí.

Je tu ale ještě jeden háček: pan Isakov to hrál na to, že on nemá s Liglassem nic společného a že smlouvu podepisoval tehdejší premiér, což je nynější prezident Žeenbekov. Myslím si, že bylo v zájmu současné vlády i prezidenta na to rychle zapomenout.

Podpis memoranda mezi kyrgyzskou vládou a šéfem firmy Liglass Trading Michaelem Smelíkem (vpravo) v roce 2017. Uprostřed tehdejší prezident Atambajev. Foto: ČTK

Protestní hnutí vzniklo v podstatě přes noc. Stojí na příznivcích exprezidenta Atambajeva a dalších politických sil, nebo má podle vás celospolečenský charakter?

Podle mého názoru to vypadá na nespokojenost společnosti, zvlášť kvůli situaci kolem covidu. Epidemie vrcholila v červenci, situace tu byla velmi špatná, zdravotnictví i sociální sektor jsou zanedbané. Lidé cítili, že jim stát vůbec nepomáhá, proto spoléhali na volby.

Na včerejší demonstraci to byla kombinace obojího. Objevovaly se tam úplně nové obličeje jako zmiňovaná mládež a různá hnutí, nespokojená se současnou politikou. Chtěly toho ale využít i stávající opoziční strany a všechno se to sjednotilo.

Zmiňoval jste situaci kolem covidu, měla epidemie dopady i v sociální oblasti?

Bylo to poznat třeba na nedostupnosti lůžek a plicních ventilátorů. Na covid u nás zemřelo poměrně hodně lidí, oficiálně přes 1500, což je na takto malý stát hodně. Velkou roli hráli dobrovolníci, kteří za své peníze a díky darům podnikatelů vytvořili ve sportovních halách provizorní ošetřovny, lůžka a kyslíkové přístroje, aby se lidé mohli léčit. Tato situace ukázala, že stát selhal.

Koronavirová krize má v řadě zemí včetně Česka i ekonomické dopady, projevily se i v Kyrgyzstánu? Ten měl navíc velmi dlouho uzavřené hranice.

Hranice byly úplně zavřené do začátku září. U nás je dopad krize ještě horší než v Česku, protože jsme velmi závislí na zahraničních pracovnících - 35 procent našeho HDP tvoří peněžní převody našich migrantů z Ruska, Evropy i Ameriky. Jenže kvůli covidu přišli o práci i migranti a naše ekonomika se nejen zpomalila, ale přímo zastavila.

Jsme zadlužení, Světová banka a Mezinárodní měnový fond nám na boj proti covidu schválily přes 350 milionů dolarů. Propad ekonomiky je obrovský.

Kyrgyzstán

• Země ve střední Asii, do roku 1991 součást Sovětského svazu, sousedí s Čínou, Tádžikistánem, Uzbekistánem a Kazachstánem.
• Hlavním městem je zhruba milionový Biškek, velkou část země zabírají pohoří Pamír a Ťan-Šan, nejvyšší hora Džengiš čokusu (Pik Pobědy) má vrchol v nadmořské výšce 7439 metrů.
• Kyrgyzstán, který má přes šest milionů obyvatel, je republika s jednokomorovým parlamentem, prezidentem je Sooronbaj Žeenbekov.

Týká se i Kyrgyzstánu druhá vlna nemoci?

Vrchol epidemie byl v červenci, celé září Kyrgyzstán žil předvolební kampaní a od začátku října se zase zvyšuje počet nakažených. Ministerstvo zdravotnictví teď varovalo, že to vypadá na začátek druhé vlny.

Na začátku jste řekl, že se nejsilnější strana Jednota přihlásila k proruskému směru. Je i toto téma protestů, nebo zahraniční směřování demonstranti příliš neřeší?

Je to jeden z bodů protestu. Zvláště naše nacionalistické strany byly uražené, že si nevážíme suverenity a nezávislosti.

Jste v kontaktu s českým ministerstvem zahraničí, zajímá se Černínský palác o situaci v zemi?

Jsem v kontaktu s ambasádou (v kazašském Nur-Sultanu, pozn. red.) i ministerstvem zahraničí, pan velvyslanec byl dokonce tady v Biškeku a poslal už zprávu do Prahy. Společně to sledujeme a monitorujeme.

Jak si myslíte, že tato revoluce dopadne?

Můj osobní odhad je, že se opozice s hnutím mládeže domluví na přechodné vládě, a pak budou férové volby.