Zeman vs. Koudelka
'Prezident a jeho blízké okolí jsou služebníci Ruska.' Část opozice kritizuje Zemana kvůli úkolům pro BIS.
Úkoly prezidenta Miloše Zemana pro Bezpečnostní informační službu, o kterých v pondělí informoval Radiožurnál, jsou podle politiků oslovených ČTK pokračováním jeho války proti kontrarozvědce. Opoziční představitelé varují, že Zemanovo okolí je bezpečnostním rizikem. Zmiňují v té souvislosti i prezidentova poradce Martina Nejedlého, který minulý týden odletěl do Moskvy. O celé záležitosti bude jednat sněmovní komise i senátní bezpečnostní výbor.
Prezident Miloš Zeman podle Radiožurnálu požaduje jména ruských špionů v Česku. Bezpečnostní informační služba (BIS) má také doložit, jaké operace ruské zpravodajské služby v Česku podnikají nebo jací Češi s nimi spolupracují.
Premiér Andrej Babiš (ANO) informaci nepotvrdil, ani nevyvrátil. "To je otázka, na kterou já nemohu ze zákona odpovídat," řekl.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) pak reagoval na informaci Radiožurnálu, že zprávu o Zemanových úkolech dostala i vláda. "Pokud by takový materiál vláda projednávala, tak v utajení. Vzhledem k tomu, jak se musí nakládat s klasifikovanými materiály, bych to nemohl říct," řekl novinářům Hamáček.
Platí však podle něj to, že do živých kauz Bezpečnostní informační služby nikdy kontrolní ani exekutivní orgány nevstupovaly.
Člen sněmovní komise pro kontrolu BIS Marek Benda (ODS) řekl, že pokud by byly úkoly formulované tak, jak uvedl Radiožurnál, byly by podle něj za čárou.
"Pokud by byly pravdivé ty informace, které se objevily v éteru, pak je zcela evidentní, že se jedná o úkoly, které míří do živých věcí. A tam je to na to tu službu rozpustit, pokud by jakýkoliv ředitel odpověděl," uvedl Benda.
Komise pro kontrolu BIS záležitost projedná ve čtvrtek. "Mohu potvrdit, že jsme obdrželi materiál od BIS a projednáme ho," sdělil šéf komise Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Benda uvedl, že si ředitel BIS Michal Koudelka a případně i komise musí vyhodnotit, jaké odpovědi jsou v souladu s posláním a cíli BIS. "A také s tím, o čem má ústavní činitele informovat a co by případně hrozilo ohrožením služby a jejího fungování," dodal.
Předseda senátního výboru pro bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý) na twitteru uvedl, že prezidentovy úkoly mohou ohrožovat bezpečnost státu. "Parlament má za úkol kontrolovat. Budeme o tom neprodleně jednat na senátním výboru pro bezpečnost," dodal.
Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že BIS na rizika z Ruska dlouhodobě upozorňuje: "Prezident sám a jeho blízké okolí, zejména poradce bez prověrky Nejedlý, jsou dlouhodobě služebníci Ruska a ruských zájmů v ČR."
Prezidentova "hra" podle ní nemůže mít jiný dopad než poškození Česka. "Prezidenta, který záměrně poškozuje zemi a občany, jimž má sloužit, lze hnát k odpovědnosti v podobě ústavní žaloby," dodala. Poslanec Jan Lipavský (Piráti) na twitteru uvedl, že by měl konat Senát.
Podle šéfa lidovců Mariana Jurečky by v normální zemi s normálním prezidentem byla spolupráce hlavy státu a BIS žádaná a nevzbuzovala by otazníky. "V tomto případě je zde velké nebezpečí, že vyžádané informace o práci BIS dostanou do rukou lidé bez prověrky a protistrana," uvedl Jurečka na twitteru.
Šéf STAN Vít Rakušan uvedl, že Zemanovy úkoly jsou dalším pokračováním jeho soukromé války proti BIS a Koudelkovi.
"Tímto požadavkem ohrožuje živé operace BIS a ochranu důležitých zdrojů informací. Takový požadavek by byl nestandardní kdykoliv. V případě, kdy okolí prezidenta nemá bezpečnostní prověření, je to krok doslova ohrožující bezpečnostní zájmy naší země," sdělil.
Šéf SPD Tomio Okamura uvedl, že je logické se ptát na konkrétní jména a akce ruských špionů, když jimi BIS "dlouhodobě straší".
"Tento úkol je v souladu s českými zákony a je na místě," napsal Okamura ČTK. Údiv podle něj spíš vyvolává, že někdo požadavek považuje za nehorázný. "BIS pracuje pro vládu a prezidenta, nikoli pro sebe. Řeči o tom, že BIS ohrozí, když se prezident dozví, co a proč dělá jeho podřízený, jsou hodně mimo zdravý rozum," dodal.
Na Nejedlého cestu do Ruska upozornily servery Respekt a Aktuálně.cz. Nejedlý jim řekl, že v Moskvě bude jednat s administrativou prezidenta Vladimira Putina o vztazích a vzájemných návštěvách.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že byl ubezpečen, že Nejedlý nebude řešit věci z vládní působnosti včetně mezivládních konzultací.
Prezident republiky Miloš Zeman požaduje po šéfovi Bezpečnostní informační služby Michalu Koudelkovi, aby mu sepsal jména ruských špionů v Česku a aby doložil, jaké operace v Česku podnikají nebo jací Češi s ruskými zpravodajskými službami spolupracují či jaké informace jim předávají.
Radiožurnálu se to podařilo ověřit u tří důvěryhodných a vysoce postavených zdrojů, které jsou s úkolem od prezidenta obeznámeny. Podle nich hlava státu požaduje tři okruhy informací:
1 Informace o vlivových a infiltračních operacích ruských tajných služeb, které ohrožují zájmy Česka, kdo je řídí a kteří konkrétní ruští zpravodajci se na nich podílí a jak.
2 Informace o tom, kteří konkrétní ruští zpravodajští důstojníci působí v Česku, kteří Češi spolupracují s ruskými zpravodajci, jaké informace jim předávají a jak spolupráce vypadá.
3 Informace k údajnému praní špinavých peněz ruského organizovaného zločinu, na které upozorňují uniklé dokumenty z amerického úřadu na potírání finanční kriminality (FinCENu). Prezidenta zajímá, zda k tomu dochází, jaké společnosti se na tom případně podílí, jaký je původ peněžních transakcí a zda vedou nitky od praní špinavých peněz k ruským zpravodajským službám.
Podle expertů je takový úkol ale problematický - a to vzhledem k tomu, že každá zpravodajská služba brání svoje zdroje a takto podrobnými informacemi by mohlo dojít k jejich prozrazení.
"V případě sdělení těch jmen by to mohlo ohrozit spoustu lidí a operací, to nejde. Pro pana prezidenta není důležité, aby znal jména," říká k tomu třeba bývalý šéf civilní rozvědky (ÚZSI) František Bublan.
Rizikové je to podle odborníků i vzhledem k tomu, kterými lidmi se prezident Zeman obklopuje. Bezpečnostní prověrku nemá ani Zemanův poradce Martin Nejedlý, který minulý týden letěl do Moskvy za poradci prezidenta Vladimira Putina, ani hradní kancléř Vratislav Mynář.
"Je samozřejmě veřejným tajemstvím, že v blízkosti pana prezidenta jsou některé osoby, které mají k ruským zájmům velmi blízko, a z toho hlediska to skutečné může svoji roli hrát," upozorňuje bývalý náměstek ředitele pro analytiku a zahraniční styky Úřadu pro zahraniční styky a informace Jan Paďourek.
Podle zdrojů Radiožurnálu dostal Koudelka zadání letos na podzim. Prezident k tomu využil svou pravomoc, kdy může ze své funkce tajnou službu úkolovat s vědomím vlády. A kabinet už o tom informován byl.
Stejně tak o neobvyklém úkolu ví parlamentní komise pro kontrolu BIS, která se úkolem zřejmě bude příští týden zabývat. Z pozvánky vyplývá, že ředitel Koudelka chce k úkolu vyjádření komise. Tedy zda má prezident na takové informace právo.
"Úkoly zadané prezidentem BIS, ředitel BIS žádá o vyjádření," píše se v pozvánce, kterou dostali poslanci z komise.
"Obecně mohu říct, že komise má za úkol kontrolovat, zda služba nevybočuje z mezí zákona, tím pádem i to, zda zadání nevybočuje z mezí zákona," říká její člen Marek Benda z ODS.
Podle obeznámených zdrojů je úkol formulovaný člověkem, který je znalý zpravodajských obratů. Prezident se ptá na živé operace a jde do velkého detailu. Zajímá jej přitom pouze téma ruských špionů operujících v Česku a proti Česku.
Detailní úkol přistál šéfovi BIS na stole v době, kdy se Zeman dlouhodobě vymezuje proti civilní kontrarozvědce, která ve svých výročních zprávách varuje před ruským a čínským vlivem. V minulosti prezident službu označil za "čučkaře", Koudelku ani napopáté - navzdory návrhu vlády - nejmenoval generálem. Zároveň se netají tím, že by rád na místě šéfa BIS viděl někoho jiného. Příští rok v létě totiž Koudelkovi skončí pětiletý mandát. Vláda ho může prodloužit, nebo vybrat někoho jiného. Prezident může pouze doporučovat.
"Mým doporučením rozhodně nebude ponechání pana Koudelky na další funkční období v čele BIS," uvedl letos v listopadu pro Parlamentní listy Miloš Zeman.
Proč prezident zadal BIS takto detailní úkol, který je zaměřený pouze na Ruskou federaci a její zpravodajské důstojníky a spolupracovníky, není možné zjistit. Hrad se totiž obrnil mlčenlivostí.
Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček pouze vzkázal, že o žádném úkolu nic neví. "Jak můžete vědět, jaký úkol pan prezident zadal BIS? Já to nevím, protože dodržuji zákon," napsal Ovčáček.
A jak reagoval na žádost, zda by mohl prezidentovi dotazy předat? "Nemohu, porušil bych zákon," odepsal mluvčí stroze.
Hradní kancléř Vratislav Mynář se pak vyjádřil pouze obecně.
"S vědomím vlády také prezident republiky zadává zpravodajským službám úkoly v mezích zákona a je informován o jejich plnění. Vztahy mezi prezidentem republiky, vládou a zpravodajskými službami jsou nastaveny jasně a platí, že zpravodajské služby zákonným adresátům svá tvrzení dokládají. Tyto okolnosti umožňují nejvyššímu ústavnímu činiteli hodnotit činnost a výsledky práce zpravodajských služeb," napsal Radiožurnálu Mynář.
Podle oslovených expertů ale není zvykem, aby někdo z oprávněných adresátů - tedy buď Hrad, vláda nebo poslanci z kontrolní komise - chtěl natolik detailní a živé informace.
"O podobně nehorázném požadavku jsem za 30 let, co se zabývám tajnými službami, nikdy neslyšel. V žádné zemi se ústavním činitelům ani dalším příjemcům informací nikdy nesdělují obdobné informace," říká bezpečnostní expert, bývalý ředitel civilní rozvědky Petr Zeman, který začínal právě v BIS.
"Pokud chce prezident oslovit zpravodajskou službu, tak to učinit může. Pokud chce skutečně takový obsah, tak to je značně netypické a netradiční," míní už výše zmíněný bývalý náměstek Jan Paďourek.
Zeman si dlouhodobě stěžuje, že od BIS nedostává informace, na které má podle svého názoru nárok, a také zpochybňuje schopnost BIS doložit některá tvrzení v utajených zprávách. V úkolu se tak - opět podle dobře informovaných zdrojů - proto také doptává, kteří diplomaté Ruské federace v letech 2018 až 2020 byli vyhoštěni a co k nim přesně BIS zadokumentovala.
Oslovení experti se domnívají, že prezidentův krok není svým načasováním náhodný. O informace o ruských špionech požádal prezident v době, kdy se připravuje tendr na výstavbu jaderného reaktoru v Dukovanech a kdy se hraje o to, jestli Česko vyloučí ze zakázky právě Rusko a Čínu. Před jejich účastí varují tajné služby.
"Pokud skutečně pan prezident zadal takový úkol, tak se obávám, že to zapadá do kontextu pokračující štvanice proti BIS a jejímu řediteli, a to i ve stínu všech aktuálních událostí - tím myslím blížící se rozhodnutí o stavbě Dukovan. Dříve pan prezident útočil hanlivými výrazy na adresu důstojníků BIS, teď používá tuto metodu," říká bývalý zpravodajec Paďourek.
Podle exředitele civilní rozvědky Zemana se tak snaží prezident dostat Koudelku do pasti. Pokud by totiž úkol splnil a takové konkrétní informace mu poskytl, tak se BIS naprosto zdiskredituje. Pokud úkol nesplní, je to další argument pro Zemana, že Koudelka nemá službu dál vést.
"Pokud by to vedení BIS učinilo, tak se zcela vyloučí z mezinárodně spolupracující bezpečnostní komunity a tajná služba bude na léta vyřazena z činnosti. Past spočívá v tom, že když to vedení BIS splnit odmítne, nastanou obrovské tlaky k nahrazení Koudelky někým prodejnějším. I tak ovšem bude zpravodajská činnost oslabena," míní expert Zeman.
Stejný záměr v tom vidí i Bublan, který se po odchodu z rozvědky stal ministrem vnitra za ČSSD v letech 2004 až 2006, a podílel se tedy na úkolování BIS.
"To zkrátka nejde. Tam je jasný cíl, panu Koudelkovi končí mandát a on (prezident - poznámka redakce) chce docílit toho, aby tam mohl být dosazen někdo jiný, kdo mu bude třeba více nakloněn a kdo bude psát jiné zprávy, zaměřovat se na jinou tematiku a třeba mu, kdybych to chtěl přehnat, umožní, aby Rusko a Čína nebyly vyloučeny z tendru na dostavbu Dukovan. Je to jedna z příčin, ten zájem z ruské strany je velmi silný," myslí se exministr.
Zeman už v minulosti argumentoval tím, že BIS nedělá, co má, a to právě v souvislosti s Dukovany.
"BIS má sice podle zákona chránit ekonomické zájmy státu, ale myslím si, že to vůbec nedělá. Naopak tyto ekonomické zájmy poškozuje. Můj názor je dlouhodobě stále stejný. Nechť se do tendru přihlásí kdokoli a nechť tento tendr vyhraje ten, kdo nabídne jednak nejlepší cenu a jednak nejlepší technické parametry. Kdyby v BIS byl alespoň jeden člověk, který trochu rozumí ekonomice, věděl by, že čím méně uchazečů, tím vyšší nabízená cena," řekl Zeman letos v listopadu v rozhovoru pro Parlamentní listy.
Podle expertů je ale takový úkol rizikový i vzhledem k tomu, kteří lidé mají k prezidentovi blízko. Hradní kancléř Mynář bezpečnostní prověrku nemá.
"Problematické to je. U pana prezidenta se nehledí na to, kdo má a nemá prověrku. Každá pošta, která jde panu prezidentovi, musí projít jeho kanceláří, takže je otázka, zda do toho pan kancléř nahlédne. Tam jde o to, aby všichni měli prověrku, což na Hradě prostě není," popisuje možný problém Bublan.
Z minulosti je znám i příklad, kdy Mynář lobboval za ruské zájmy. Jak upozornil Radiožurnál, kancléř v únoru 2018 tlačil na tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána z hnutí ANO, aby vydal hackera Jevgenije Nikulina do Ruska, nikoliv do USA. Kancléř byl dokonce i za Nikulinovým advokátem Martinem Sadílkem.
Mynář na dotaz nepřímo odmítl, že by o netradičním úkolu věděl, a odpověděl pouze obecně. "Prezident republiky a vrchní velitel ozbrojených sil je významnou součástí bezpečnostního systému České republiky. Zpravodajské služby předkládají hlavě státu jednou ročně, a kdykoliv o to požádá, zprávy o své činnosti. Tyto zprávy jsou vedeny v příslušném stupni utajení," napsal Mynář v SMS zprávě.
Prověrku nemá ale ani Zemanův poradce Martin Nejedlý, který se podle Aktuálně.cz a Respektu v minulém týdnu chystal do Ruska, aby jednal přímo s administrativou prezidenta Vladimira Putina. Deník Aktuálně.cz pak upozornil, že za zahraniční politiku Česka je ze zákona odpovědná vláda, ta ale neměla o jeho programu žádné informace.
Není to přitom Nejedlého první cesta do Ruska, například v roce 2017 jednal přímo v Rusku s ředitelem jaderné firmy Rosatom Alexejem Lichačovem, tedy šéfem firmy, která chce dostavět české Dukovany. V témže roce byl Nejedlý na narozeninách Jurije Ušakova, zahraničněpolitického poradce prezidenta Putina. Nejedlý to tehdy pro týdeník Respekt zdůvodňoval tím, že šlo o ryze privátní cestu na narozeniny, žádné politické rozhovory se údajně neodehrály.
Nejedlý na dotazy Radiožurnálu nereagoval.
Jak se k úkolům postaví BIS, není jasné. Mluvčí tajné služby Ladislav Šticha to nechtěl komentovat.
"BIS se rozhodně nemůže vyjadřovat k úkolům, které dostává, a to i proto, že většina z nich je klasifikována v nějakém stupni utajení," říká Šticha. Nedávno ale pro Deník N šéf kontrarozvědky Koudelka uvedl, že BIS svou prací komplikuje plány některých skupin, proto se proti ní chystá diskreditační kampaň. "Získáváme v poslední době řadu informací o tom, že se proti službě připravuje diskreditační kampaň. To je bohužel realita, ve které musíme žít," sdělil v listopadu Koudelka pro Deník N.
Jestli tím myslel i to, že prezident Miloš Zeman nedávno premiérovi Andreji Babišovi z hnutí ANO předal dokument, který má prý ukázat, že Michal Koudelka není dobrý manažer, BIS nekomentovala. Prezident nicméně popřel, že by šlo o kompromitující materiál.
"Kompro materiál je pojem z myšlenkového světa, který nesdílím, protože v tom případě by každý kritický materiál mohl být označen za kompro materiál," prohlásil Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy.
Zeman bez okolků přiznal, že dokument napsal bývalý šéf analytiky BIS Jiří Rom. Tedy odboru, který vyhodnocuje informace operativců z terénu.
Rom podle serveru Aktuálně.cz nastoupil do bezpečnostního odboru Kanceláře prezidenta republiky letos v létě, tedy bezprostředně po svém odchodu ze služby. Co přesně do zprávy napsal, je otázka. Z titulu své bývalé funkce je vázán mlčenlivostí a nesmí před nikým mluvit o tom, co v BIS dělal.
Bývalý šéf civilní rozvědky Bublan je přesvědčen, že Rom psal i úkol, který se týká ruských zpravodajců.
"To psal pan Rom, to je jasné. Je to takový prezidentův našeptávač, který ví, na co se zeptat a kde ťuknout. BIS musí podávat informace ústavním činitelům, ale musí to mít nějakou svoji mez. Je v tom cílenost a účelovost. Sleduje tím to, že je vysazený na ředitele Koudelku, a chce mu dokázat, že není na svém místě a že služba pracuje špatně," míní Bublan.
Na dotazy Radiožurnálu Rom nereagoval.